Akcie evropských bank si pak stojí dokonce ještě hůře než v únoru roku 2009, kdy světovými trhy otřásla nejničivější vlna finanční krize.
„Hlavními příčinami burzovního propadu evropských bank jsou záporné sazby ECB, banky tak subvencují vklady střadatelů. Až na výjimky totiž banky nepřeúčtovávají negativní sazbu na vklady. Jediným zdrojem bank jsou zisky z poskytovaných úvěrů a poplatky, velká konkurence ale znemožňuje v těchto segmentech rostoucí zisky,“ uvádí analytik Consequ Vojtěch Železný.
Šance na lepší byznys bank v zámoří zase snižuje americký Fed, tamní ekonomika ztrácí dech a dříve plánované šroubování sazeb výše tak není na pořadu dne. Zámořský index KBW sdružující 24 amerických bank letos už ztratil devět procent, celý trh na Wall Street letos naopak roste. Akcie největších bank jako Goldman Sachs, Bank of America, Morgan Stanley a City přitom letos znehodnotily v průměru o 18 procent.
Takřka o třetinu přišly podle indexu Euro Stoxx akcie evropských bank. Bankovní výprodej se dotkl i Prahy. Rakouská Erste letos patří se čtvrtinovou ztrátou k největším propadákům české burzy. „Pokud se po finanční krizi mluví o nižším dlouhodobém růstu ekonomik jako o novém normálu, pro banky a jejich zisky to platí dvojnásob,“ uvádí hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Vedle nízkých sazeb k tomu patří podle něho i přísnější regulace, potřeba navyšování kapitálu či obrovské pokuty za bankovní podvody. „Špatná výkonnost bankovního sektoru potrvá obecně do doby, než dojde k výraznější poptávce po úvěrech z řad soukromých firem, v Evropě pak do okamžiku normalizace měnové politiky, tedy do doby, kdy banky budou z vkladů u ECB opět získávat kladný úrok,“ doplňuje expert Moody‘s Analytics Tomáš Holinka.
