Burziáni berou Ukrajinu s nadhledem. Parket připomíná předvánoční patos a začíná vydělávat

Ukrajinský voják prochází kolem trosek hořícího vojenského náklaďáku na ulici v Kyjevě,

Ukrajinský voják prochází kolem trosek hořícího vojenského náklaďáku na ulici v Kyjevě, Zdroj: ČTK / AP / Efrem Lukatsky

Investoři zaujímají i přes divoký vývoj na Ukrajině vůči konfliktu stále relativně umírněný postoj. Oproti nástupu pandemie koronaviru investoři momentálně hodnotí válečný konflikt jen přibližně z poloviny jako tak zásadní. Alespoň o tom vypovídá takzvaný index strachu VIX. Ten aktuálně ukazuje hodnoty blízké těm, které trhy viděly už koncem ledna i na sklonku minulého roku. Index strachu tak v současnosti stále spíše podporuje názor té části trhu, která považuje ruskou invazi na Ukrajinu za byť krutou, avšak „pouze“ regionální událost. 

„Finanční trhy dokážou zpanikařit, ale rychle se na ně vrací chladný kalkul. Ukrajina je z pohledu byznysu klíčových západních firem nezajímavá, strach panoval zejména ze sankcí, které měly potenciál dolehnout na západní ekonomiky a prostřednictvím odvet a zdražení komodit dál vyšponovat inflaci,“ říká analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Index strachu VIX nejdříve během pátku spadl na bezmála 27 bodů, tedy takřka o deset procent níže než v den, kdy ruská armáda spustila invazi na Ukrajinu. Pod vlivem víkendových událostí se ale vrátil nad třicet bodů. „Zatím se zdá, že Rusku jde především o Ukrajinu, která sama pro něj bude velkým soustem. Trhy nečekají, že by se konflikt v blízké době rozšířil dál,“ předpokládá akciový analytik České spořitelny Petr Bártek.

Podporu trhům podle něho dávají pokračující dodávky plynu z Ruska, nesnází pro parket ovšem mohou být komplikace související s odpojením Ruska od platebního systému SWIFT. „Právě SWIFT a pak postoj Číny budou klíčové pro to, jestli bude mít ukrajinský konflikt hlubší dopady na globální ekonomiku a trhy,“ dodává Bártek. 

Očima guvernéra: Srovnání inflace v roce 2008 a teď

Video placeholde
Očima guvernéra: Srovnání inflace v roce 2008 a teď • Videohub

Analytici zdůrazňují, že konflikt se propíše primárně do cen kontinentálních burz, naopak relativně netknutá Amerika z něho vyjde jako jasný vítěz. „Aktuálně USA nestojí v centru dění. Této zemi hrozí z konfliktu na Ukrajině jen velmi omezená rizika,“ soudí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Burziáni tak už vhodným načasováním obchodů z dramatické situace na východě vytěžili.

Americké akcie od čtvrteční invaze ruských vojsk na Ukrajinu podražily o bezmála tři procenta, zhruba o dvě procenta narostl i evropský akciový index Stoxx 600. „Výraznější a dlouhodobější dopady můžeme čekat na evropských akciích a také na komoditních trzích,“ doplňuje Tyleček. 

Střednědobě ovšem burzy ovlivní dopady dražších energií na světový byznys, tradiční pomoc z posledních let v podobě zásahů centrálních bank přitom tentokrát bude omezená. „Teď není vhodný čas na akciových trzích panikařit, ale vzhledem k tomu, že americký Fed už v listopadu provedl ráznou otočku, protože bylo nutné zpřísnit monetární politiku, nemá teď v podstatě nástroje, kterými by mohl nějak ovlivnit reálnou situaci,“ říká Steen Jakobsen, hlavní investiční analytik Saxo Bank. V moderní historii s sebou podle něho obdobné situace přinášely v průměru zhruba pětiprocentní riziko poklesu akcií, což už nastalo v prvních dnech invaze.

Jak uvádějí data společnosti Thomson Reuters, index strachu VIX dosáhl svých maxim kolem šedesáti bodů na vrcholu finanční krize v roce 2008. Druhým nejpalčivějším problémem pro burziány se stal počátek koronavirové pandemie, kdy index vystoupal na zhruba dvojnásobek hodnot, na nichž se drží v současnosti.