Bankovní rada České národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem ponechala na středečním měnověpolitickém zasedání svou klíčovou úrokovou míru beze změny. Pro rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů. Na sedmi procentech je tak již od června loňského roku, kdy byl v čele centrálních bankéřů ještě Jiří Rusnok a rada měla zcela jiné složení.
Bankovní rada České národní banky očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky. Na tiskové konferenci po středečním jednání rady to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.
Centrální banka nezměnila ani diskontní a lombardní sazbu. Ponechala je na šesti, respektive na osmi procentech. Část ekonomů před tímto zasedáním očekávala, že diskuze bankéřů se začne točit kolem načasování prvního snížení sazeb. Naznačovaly to i výroky některých členů bankovní rady.
Guvernér Michl v této souvislosti na tiskové konferenci po středečním jednání uvedl, že členové bankovní rady již diskutovali strategii budoucího snižování úrokových sazeb.
„Ano, diskutovali jsme plán na snižování úrokových sazeb, nikoli možnost snižování sazeb,“ prohlásil guvernér. Čili budeme připraveni, máme jasnou strategii,“ dodal. Snížení úrokových sazeb tentokrát dle jeho slov ještě „nebylo na stole“.
„Klíč je v tom, že na každém zasedání budeme vyhodnocovat nová data, budeme mít novou prognózu, případně update k poslední prognóze, a budeme vyhodnocovat, zda se naplňují rizika prognózy, zda jsou rizika spíše proinflační či protiinflační. A na každém jednání se každý člen bankovní rady rozhodne,“ řekl dále Michl.
Na sedmi procentech je základní sazba z dob Rusnoka
„Stabilita úroků není překvapivá: Zvyšování úroků již není ve hře, bankovní rada však zároveň na předchozím zasedání na počátku srpna vyslala jednomyslný signál, že ve třetím čtvrtletí nehodlá nastartovat proces snižování úrokových sazeb,“ okomentoval rozhodnutí Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
Pusťte si e15 cast s bývalými šéfy ČNB Rusnokem a Singerem:
Dodal, že převážná část zpráv z české ekonomiky včetně dat o inflaci a růstu mezd sice signalizuje slabší cenové tlaky a nižší inflační rizika, než jaké ČNB předpokládala ve své prognóze, bankovní rada však zůstává v otázce uvolňování měnové politiky opatrná „a coby argument proti spěchu při snižování úroků může posloužit slabší kurz koruny.“
ČNB naposledy zvýšila své sazby loni v červnu a od té doby je drží beze změny, dnešní rozhodnutí tak znamená stabilitu úroků na desátém měnověpolitickém zasedání bankovní rady v řadě.
Nastavení úrokových sazeb je základním nástrojem měnové politiky centrálních bankéřů. Od jejich výše se odvíjí vývoj tržních sazeb včetně těch u úvěrů komerčních bank, ať už podnikům, či domácnostem. Ve druhém případě jde v"Česku zejména o hypotéky. Dopad mají rozhodnutí ČNB i na úročení spořicích účtů či termínovaných vkladů.
Předchozí bankovní rada, kterou vedl Jiří Rusnok, postupně od poloviny roku 2021 do června 2022 zvýšila klíčovou úrokovou míru – takzvanou dvoutýdenní repo sazbu – z úrovní blízkých nule až na současných sedm procent. Snažila se tak tlumit silné inflační tlaky v ekonomice.
Po nástupu Aleše Michla na post guvernéra a obměně bankovní rady se již sazby dále nezvyšovaly. Většina členů včetně Michla je v kombinaci se silným kurzem koruny považovala za dostatečně vysoké.
