Již od loňského června drží Česká národní banka svou klíčovou úrokovou míru na sedmi procentech. Důvodem je snaha tlumit silné inflační tlaky v ekonomice. Na nadcházejícím středečním měnověpolitickém zasedání bankovní rady se s velkou pravděpodobností nic nezmění. Diskuze centrálních bankéřů v čele s guvernérem Alešem Michlem se však začne točit kolem načasování prvního snížení sazeb. K němu může dojít již v závěru letošního roku.
„Zářijové jednání ČNB změnu sazeb nepřinese, trh ale v současnosti napjatě očekává, jestli k prvnímu, mírnému snížení sazeb dojde ještě závěrem letošního roku, nebo až začátkem roku příštího,“ říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podobně se v rozhovoru pro e15 vyjádřil člen bankovní rady Jan Procházka: „Diskuze o potenciálním snižování sazeb začne na zářijové radě. Tam budeme diskutovat o tom, jak tento proces uchopit, ale rozhodně neočekávám, že by došlo v září k poklesu.“
Od nastavení úrokových sazeb ČNB se odvíjejí úroky komerčních úvěrů pro podniky a domácnosti. Snížení klíčové úrokové míry by tak mohlo být mimo jiné impulzem pro bankovní domy, aby zlevnily hypotéky. Na druhou stranu by ovšem bezpochyby kleslo také úročení spořicích účtů či termínovaných vkladů.
Model centrální banky, který slouží jako podklad pro rozhodování bankovní rady, počítá v příštím roce s inflací poblíž dvouprocentního cíle. „Ke snížení sazeb by mohlo z tohoto důvodu dojít již letos,“ podotýká Seidler.
V srpnu vzrostly spotřebitelské ceny (tedy ceny zboží a služeb) meziročně o 8,5 procenta. Ještě na jaře byla přitom inflace dvouciferná, 10 a více procent. Za září by to mohlo být podle odhadů ekonomů okolo sedmi procent.
Argumentem pro snížení sazeb je také slabší vývoj tuzemské ekonomiky. Příliš se nedaří ani německému hospodářství, které je pro české podniky důležitým trhem. „Jeden z potenciálních zdrojů inflace, růst mezd, navíc oproti prognóze překvapil směřováním dolů,“ uvedl další důvod pro pokles sazeb hlavní ekonom brokerského domu Cyrrus Vít Hradil. A nevyloučil, že by ČNB mohla v listopadu vypustit „zkušební balonek“ a snížit základní míru o „kosmetických“ 25 bazických bodů, tedy o 0,25 procentního bodu.
Bankovní rada ČNB se letos sejde nyní na konci v září a pak v listopadu a v prosinci. Právě pro listopadové zasedání už budou mít její členové k dispozici makroekonomickou prognózu, která by mohla mít zásadní vliv při rozhodování rady.
„Pokud by i nadále naznačovala rychlý návrat inflace k dvouprocentnímu cíli a zároveň horší ekonomický vývoj, může to být pro bankovní radu dostatečný argument k začátku snižování sazeb,“ myslí si Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank. „Pokud se příležitost naskytne, věřím, že toho členové využijí ke snižování sazeb. I proto očekáváme snížení o půl procentního bodu ještě do konce letošního roku.“
V této souvislosti je důležité připomenout, že měnová politika nepůsobí okamžitě, ale projevuje se se zpožděním roku či roku a půl. Také to může být argumentem pro dřívější zahájení snižování sazeb.
Michl a spol. se však musejí vypořádat s řadou nejistot. Mezi ně patří například vývoj cen na začátku roku 2024. Firmy jsou zvyklé v tomto období roku měnit ceníky a je možné, že se opět budou výraznějším zdražováním zboží a služeb snažit kompenzovat růst nákladů. To by mělo dopad na tempo růstu spotřebitelských cen a mohlo by to spustit novou inflační vlnu.
Nelze také vyloučit, že následky vysoké inflace včetně poklesu kupní síly budou lidé chtít vynahradit od zaměstnavatelů a budou žádat rychlejší růst mezd. Vyšší příjmy by se pak odrazily v růstu spotřeby. Centrální bankéři budou pozorně sledovat, v jaké podobě nakonec projde parlamentem vládní úsporný balíček. Vyšší výdaje státu a veřejného sektoru by rovněž tlačily na růst cen v hospodářství.
Proti snížení sazeb do jisté míry hovoří i oslabení kurzu koruny z posledních týdnů, jež má zase za následek zdražení dováženého zboží. Slabá koruna v kombinaci s reakcí na vývoj na světovém trhu s ropou způsobuje růst ceny pohonných hmot. Případné snížení sazeb ze strany ČNB by ale nejspíš korunu dále oslabilo, protože by se snížil úrokový rozdíl mezi Českem a eurozónou, respektive Spojenými státy, kde centrální banky sazby dál zvyšují.
Poměrně napjatý trh práce v kombinaci se slabší než očekávanou korunou a dražší ropou jsou proinflačními riziky, která si zasluhují pozdější a opatrnější uvolňování měnové politiky, než naznačuje prognóza centrální banky, řekl v této souvislosti v rozhovoru pro agenturu Bloomberg viceguvernér ČNB Jan Frait.
Podle něj tak bude centrální banka se snižováním sazeb velmi opatrná. „Momentálně jsme v období, kdy měnová politika je opět více uměním než vědou. V této situaci jsou velmi důležité psychologické faktory a centrální banky, včetně té naší se budou velmi snažit posílit svoji kredibilitu,“ uvedl ve stejném rozhovoru.
Tlumit očekávání analytiků a investorů ohledně poklesu sazeb se snaží i guvernér Aleš Michl. „Teď nečekejte vůbec, že snížíme sazby v září či říjnu a podobně. Čili uvidíme. Prostě zapomeňte na snižování sazeb, budeme dál mít přísnou měnovou politiku do té doby, než si budeme jisti, že inflace nebude jenom v tom prvním pololetí kolem dvou procent, ale bude i nadále kolem dvou procent,“ pronesl minulou neděli v Partii na CNN Prima News.
Určitou komplikací ČNB mohou přinést data vývoje spotřebitelských cen za říjen. Loni ve stejném měsíci šla inflace dolů po opatření vlády, když zlevnila ceny energií. Kvůli nižší srovnávací základně tak bude říjnová meziroční míra inflace vyšší než v září. „To by mohlo být pro centrální banku komunikačně nepříjemné, protože tato inflace bude zveřejněna krátce po listopadovém jednání ČNB, kdy by centrální banka mohla sazby poprvé snížit,“ poznamenal Seidler z České bankovní asociace.
Podle Seidlera to tak aktuálně vypadá, že bankovní rada ještě není ohledně načasování změny sazeb rozhodnutá. „O to hůře se tak trhu odhaduje doba prvního snížení sazeb,“ podotkl.
Neurčitě se ostatně vyjadřují i centrální bankéři, například zmíněný Jan Frait. „Umím si představit, že při listopadovém nebo prosincovém jednání budeme v situaci, kdy budeme mít vysokou míru důvěry v prognózu, která bude pokračovat v tom dezinflačním směru,“ řekl Bloombergu. „Nedá se vyloučit, že by se bankovní rada shodla na snížení sazeb ještě v letošním roce. Neumím tomu ale přisoudit míru pravděpodobnosti.“
