Období rekordního růstu světových burz neskončilo minulý týden vůbec klidně. Zvrat trendu je vůbec nejrychlejší v dějinách.
Globální trhy se tak kvůli drastickým propadům dostaly během jednoho týdne do medvědího trhu, který je definován jako propad o více než dvacet procent od rekordních hodnot. Konkrétně index světových akcií MSCI All-Country World ztratil přes dvacet procent z nedávného vrcholu.
Podobné ztráty zažily burzy napříč světem od Tokia, Nového Zélandu, Thajska přes Indii, Londýn, Paříž až po Brazílii nebo USA. „Z 94 indexů, které agentura Bloomberg řadí do kategorie hlavní indexy, jich 64 vstoupilo do medvědího trhu,“ vypočítává portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler s tím, že z trhů se od poloviny února do pátečního odpoledne vypařila astronomická suma šestnácti bilionů dolarů. Medvědí trh se z dvaceti největších burz na světě zatím vyhnul pouze čínským a tchajwanským akciím.
Ve Spojených státech proto skončil rekordně dlouhý růst burz, který začal před jedenácti lety. Stačily však pouhé tři týdny, aby se hodnota amerických korporací v průměru propadla o více než pětinu od svých únorových maxim. „Znepokojivá je skutečnost, že pádu do medvědího trhu jsme dosáhli nejrychleji v celé historii burzovního obchodování ve Spojených státech,“ zdůrazňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Vývoj ve světě kopírovala rovněž pražská burza. Ta se podle Pfeilera propadla od lednového vrcholu o téměř třicet procent. „Jednoznačnou příčinou je pandemie koronaviru,“ zdůvodňuje pád burz analytik Finlord Boris Tomčiak. Na začátku týdne propady trhů ještě prohloubila cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, která způsobila propad cen ropy o více než třicet procent.
Minulý čtvrtek se pak trhy fakticky zhroutily, když se americké burzy propadly o 9,5 procenta, což je nejvíce od 19. října 1987. Tehdy se hodnota amerických firem během pondělního obchodování zřítila o 22,6 procenta.
Podobně na tom byla i další finanční centra. Londýn zažil rovněž největší burzovní propad od října 1987, když ztratil necelých deset procent. Panevropský index Stoxx Europe 600 pak ztratil jedenáct procent, což je nejvíce v historii.
Rekordní ztráty zaznamenaly rovněž burzy ve Frankfurtu a Paříži. Nepomohly jim ani zásahy centrálních bank a vlád, které opět začaly pumpovat peníze do ekonomik. „Investoři ztrácejí víru v to, že centrální banky či vlády dokážou trh podpořit,“ dodává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Na rozdíl od finanční krize 2008 se však šíření koronaviru nedá podle expertů vyřešit jen pumpováním peněz. „Koronavir penězi neuplatíte,“ upozorňuje Tomčiak.
Další vývoj na trzích je proto složité odhadovat. „Investoři nevědí, jak ocenit dopady pandemie,“ říká Pfeiler. Burzy proto nemusejí mít ještě zdaleka vyhráno. Například americké trhy totiž podle hlavního akciového stratéga banky Goldman Sachs Petera Oppenheimera v průměru zažijí 29procentní propad v případě, když pokles vyvolá nějaká nepříznivá událost. Oppenheimer analyzoval medvědí trhy od roku 1835.
