„Omezení, která Čína uplatňuje při vývozu vzácných kovů a dalších produktů, porušují pravidla mezinárodního obchodu a musí se odstranit,“ uvedl komisař Evropské unie pro obchod Karel De Gucht. Opatření, k nimž se Peking uchýlil, podle De Guchta poškozují výrobce a spotřebitele v zemích EU i jinde ve světě, zejména pak producenty vyspělých a takzvaných „zelených“ technologií.
Oficiální žádost o konzultace v rámci WTO je prvním krokem před podáním plnohodnotné obchodní stížnosti. Ty budou moci stěžovatelé podat, pokud spor do stanoveného termínu nevyřeší v bilaterálních jednáních s Čínou. Spojené státy prý doufají, že Čína využije 60denní lhůty, v které je možné spor vyřešit smírem.
Čína se z 97 procent podílí na celosvětovém vývozu 17 klíčových vzácných kovů, které jsou nezbytné pro technicky vyspělé produkty, jako jsou čočky do optických přístrojů, mobilní telefony, baterie elektromobilů, větrné turbiny anebo zbraně. Peking v posledních letech snižoval vývozní kvóty, aby uspokojil narůstající domácí poptávku.
Čína se odvolává na ekologickou náročnost těžby vzácných kovů a tento argument použila i v reakci na dnešní krok světových mocností. Poukazuje především na to, že disponuje pouze 30 procenty světových zásob vzácných kovů. Skutečnost, že zajišťuje téměř celou jejich globální nabídku, je prý důsledkem toho, že vyspělé země je s ohledem na zátěž pro životní prostředí netěží. „Podle nás je tato politika v souladu s pravidly WTO,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Liou Wej-min.
Zahájení sporu kolem vývozu kovů z Číny je prvním případem, kdy proti čínským obchodním praktikám vystoupily koordinovaně tři mocnosti vyspělého světa. Čína vede se všemi třemi jednotlivě několik dalších sporů a zejména Spojené státy jsou v tom nejaktivnější. Prezident Barack Obama nedávno vytvořil meziresortní agenturu, jejímž hlavním úkolem bude tlačit na Čínu, aby dodržovala světová obchodní pravidla.
Problém obchodu se vzácnými kovy se do popředí zájmu dostal už v letech 2009 a 2010, kdy Čína zastavila jejich vývoz do Japonska, s nímž tehdy měla diplomatické spory. Japonsko, USA a EU vedou s Pekingem tento spor už déle, podle agentury Reuters ale čekaly na to, jak dopadne u WTO podobná stížnost na omezování čínského exportu celé řady dalších surovin. V lednu WTO spor definitivně rozhodla ve prospěch stěžovatelů a čeká se, jaké nyní přijme Peking nápravné kroky.
