Na úterním, čtvrtém letošním zasedání Rady guvernérů americké centrální banky Fed je podle analytiků vysoce pravděpodobné, že se základní úroková sazba poprvé od začátku loňského roku nezmění. To nicméně neznamená, že jsou centrální bankéři s utahováním měnové politiky pro letošek hotovi. Spíše odloží rozhodnutí na příští měsíc, píše agentura AP.
Rada guvernérů zvýšila sazby na předchozích deseti mítincích na současných pět až 5,25 procenta. Úroky jsou proto ve Spojených státech nejvyšší za posledních šestnáct let a rostou nejrychleji za čtyři dekády. Avšak zatímco v minulých měsících byl osmnáctičlenný měnový výbor Fedu v pohledu na měnovou politiku jednotný, nyní je rozdělený na dvě skupiny.
První zvažuje, že je načase ve zvyšování sazeb přibrzdit vzhledem k ochlazování inflace a výhledu na její pokles v následujících dvanácti až osmnácti měsících. Další zvyšování by navíc mohlo poslat hospodářství do recese. „Americká ekonomika už vykazuje známky zpomalování a v zemi letos zkrachovaly tři banky,“ připomíná analytička společnosti Finlord Eva Mahdalová.
Inflace ovšem stále neklesá tak rychle, jak by si centrální bankéři představovali. V dubnu činila 4,9 procenta. Část guvernérů chce proto ve zpřísňování měnové politiky pokračovat. „Názorový spor zřejmě rozseknou květnová data o vývoji inflace, která budou zveřejněna v úterý. Jestřábům hraje do karet i skutečnost, že například australská centrální banka úroky minulý týden zvýšila,“ podotýká portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Výsledkem však může být podle expertů také kompromis, že Fed v červnu nechá úrokové sazby na pokoji a k dalšímu mírnému zvýšení přistoupí až v červenci. To ostatně ve svém opatrném květnovém prohlášení naznačil i šéf Fedu Jerome Powell. „Čelíme nejistotě týkající se zpoždění účinků dosavadního zpřísňování a rozsahu zpřísňování úvěrů kvůli nedávnému napětí na bankovním trhu,“ řekl tehdy Powell a dodal, že centrální banka se bude rozhodovat postupně, zasedání od zasedání.
Powell oznámí rozhodnutí rady guvernérů ve středu večer středoevropského času. „Pokud Fed nepřistoupí ke zvýšení úroků, americké akciové trhy by mohly reagovat pozitivně,“ myslí si Mahdalová. „Jestli však sazby zvýší nebo naznačí zvyšování v příštích měsících, dá se čekat značně negativní reakce. Podstatnější pohyby na burzách ale mohou nastat již v úterý po zveřejnění dat o vývoji inflace v USA,“ soudí akciový analytik České spořitelny Jan Šafránek.
Podle Pfeilera bude zásadní též Powellův komentář k inflační a širší makroekonomické situaci. „Centrální banka ve středu zveřejní i aktuální projekci na sazby, takzvaný dot plot. Zejména pokud tato prognóza poukáže na pomalejší snižování úroků v roce 2024, mohou akciové indexy ztrácet,“ uvádí Pfeiler.
Jak se počítá inflace?
Tento týden se rovněž koná schůzka guvernérů Evropské centrální banky (ECB). V jejím případě je prakticky jisté, že nastane další utažení měnové politiky o 0,25 procentního bodu. „ECB je oproti Fedu v cyklu utahování měnové politiky o něco pozadu,“ konstatuje Šafránek.
Stejný krok ECB nejspíš zopakuje v červenci, a to navzdory skutečnosti, že se ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí propadla do recese. „Nejistota panuje ohledně zářijového zasedání – pokud jádrová inflace během léta nezpomalí pod pět procent, nelze vyloučit, že se terminální sazba v eurozóně vyšplhá nad čtyři procenta,“ míní Pfeiler.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Naposledy zvedla základní úrokovou sazbu v květnu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. „V současné době je inflace příliš vysoká a patrně taková zůstane dlouho. Dali jsme jasně najevo, že nám zbývá ještě dost práce, abychom dostali úrokové sazby na dostatečně restriktivní úroveň,“ prohlásila na začátku června šéfka ECB Christine Lagardeová.
