Navzdory očekáváním prvoplánové logiky se o papíry strhl obrovský zájem. Poptávka byla oproti záměru Helsinek takřka dvojnásobná.
„Včerejší aukce pětiletých dluhopisů vydaných finským ministerstvem financí se stala historicky první primární aukcí se záporným průměrným výnosem,“ uvádí Petr Hlinomaz z brokerské firmy BH Securities. Primárně sice nesou dluhopisy kladný výnos 0,375 procenta, investoři ale neváhali nakupovat i dráže než za nominální cenu, čímž se jejich výnos přehoupl do červených čísel. Ještě loni v září přitom stejný obchod zájemcům nabízel půl procenta zisku.
Ztrátové bondy
Ačkoli Finsko je první zemí, která vydala ztrátové bondy, na současných trzích nejsou záporné výnosy vládních dluhopisů ani zdaleka výjimkou. Ztrátu nabídne hned celá řada evropských vlád vedoucích vesměs nejvýkonnější evropské ekonomiky. S minusem se tak obchodují dluhopisy Vídně, Bruselu, Paříže, či Berlína, ale i Kodaně, či Amsterodamu.
Rekordmanem v této disciplíně je pak Švýcarsko. Po překvapivém zásahu tamní centrální banky vůči franku nesou investorům ztráty všechny vydané dluhopisy švýcarskou vládou, které jsou splatné v příštích 15 letech. Na bernském bondu s roční splatností tak například investoři prodělají více než jedno procento.
Příliš mnoho peněz
„Na trzích je příliš mnoho peněz, ale nástrojů s dostatečně nízkým rizikem příliš málo. Když k tomu připočítáme regulaci, která bankám komplikuje nákup rizikovějších dluhopisů, nulové či dokonce záporné úrokové sazby centrálních bank a stále živá stigmata dluhové krize v Evropě, nelze se záporným sazbám divit,“ vysvětluje Marek Hatlapatka, hlavní investiční stratég Cyrrusu.
I na bondech se záporným výnosem se přitom dá slušně vydělat. Pokud je investoři nedrží až do splatnosti, mohou spekulovat na to, že cena dluhopisu, která se oproti výnosu vyvíjí v opačném gardu, půjde dále nahoru. „Jedním z důvodů, proč investoři sází na dluhopisy s negativním výnosem, může být očekávání dalšího poklesu sazeb, a tedy i kapitálového výnosu,“ dodává Hatlapatka.
