Výběr a porovnání pasivních fondů a fondů s aktivní správou je někdy jako porovnávat auto střední třídy a luxusní sportovní vůz. U každého chceme něco jiného.
Text vyšel v rámci Investičního newsletteru E15.
Klíčovou charakteristikou u výběru průměrného vozu je spotřeba paliva. U pasivního fondu to jsou poplatky. Důvodem je, že samotný výběr pasivně řízeného fondu je v mnoha ohledech jednodušší. Nezajímají nás přesné specifikace fondu, ale spíše to, aby splňoval určitý standard a dodával požadovaný výsledek.
Klíčovou vlastností je co nejlevněji kopírovat zvolený trh reprezentovaný akciovým indexem, protože pasivní investování stojí na očekávání, že akciový trh dlouhodobě přinese reálné zhodnocení investic. Fakticky konečný výkon nezajišťuje fond a jeho portfolio manažer, ale vývoj akciového trhu jako celku. Pak i případné poplatky hrají důležitou roli.
Naopak volba aktivně spravovaného fondu by podobně jako u sportovního vozu měla být spojena s hlubším zkoumáním všech podmínek. Průměrná spotřeba na 100 kilometrů či výše poplatku není sama o sobě rozhodující. Důležité ale je, zda tyto parametry korespondují s požadovaným výkonem. Jinými slovy dopředu vím, že je to dražší, ale mělo by mě zajímat, jestli za svoje peníze dostanu, co opravdu hledám.
U aktivně řízeného fondu je to strategie, styl investování či informace o tom, jaké má portfolio manažer limity pro svoji diskreci a také jaké má dlouhodobé výsledky. To vše, a nejen vývoj samotného trhu, i když ten je samozřejmě velmi důležitý, určuje konečný výkon aktivně spravovaného fondu.
| K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
Význam aktivní správy pak narůstá ve složitých a turbulentních časech. Pokud se široké akciové indexy propadnou o 10-20 procent, jiný výsledek nelze čekat ani u pasivního fondu bez ohledu na to, jestli jsou poplatky o 0,1 procentního bodu vyšší či nižší. Ovšem fond s aktivní správou může i v takovém roce přinést kladné zhodnocení.
Jako etalon nejvyšší kvality může sloužit Warren Buffett a jeho Berkshire Hathaway. Za posledních 30 let skončil index S&P500 celkem osmkrát ve ztrátě. Ovšem pět z těchto osmi ztrátových let bylo pro Buffetta naopak ziskových. Například loni americký akciový trh ztratil téměř 20 procent, ale společnost Berkshire Hathaway naopak skončila v plusu čtyři procenta.
V průměru má Buffett lepší výkonnost než trh ve dvou ze tří let, ale svůj dlouhodobý velký náskok získal právě v těžkých situacích. Naopak často relativně výrazně nevynikal v letech, kdy trh rostl hladce o 10–15 procent ročně. V souhrnu tedy být průměrný v dobrých časech a výjimečný v těžkých časech vede k tomu, proč má Buffett za 30 let o polovinu vyšší výkonnost než akciový trh.
Příjemným bonusem pak může být, když se portfolio manažer vyzná nejen ve výběru akcií, ale i ve výběru auta, jako třeba Michal Semotan (pozn. red.: portfolio manažer fondů J&T Investiční společnosti).
Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky
