Cena investičního zlata má podle Maráška potenciál k dalšímu růstu až o 40 procent. „Ustaly manipulační tlaky na zlato ze strany bankéřů, kteří si nepřejí, aby si lidé své hodnoty ukládali, ale aby peníze stále točili. Komodity padají, naopak luxusní zboží a nemovitosti jsou na svých rekordech, a to se promítne i do zlata. Poroste,“ tvrdí analytik.
Vývoj ceny zlata za posledních 5 let:
V prvním čtvrtletí dosáhla celková poptávka po žlutém kovu rekordních 1290 tun, což představuje meziroční nárůst o 21 procent. Zájem o investiční zlato podle údajů organizace World Gold Council, která sdružuje 18 nejvýznamnějších producentů žlutého kovu na světě, poskočil dokonce o 122 procent.
Investiční zlato, tedy cihly, slitky a mince, však podle Maráška není příliš vhodné pro spekulativní nákupy. To znamená, že ho nemá smysl levně koupit a doufat, že za půl roku se o něco dráž prodá. Jde tak o dlouhodobější investici.
Těžba zlata je navíc čím dál tím obtížnější. Roční produkce dosahuje tří tisíc tun ročně, přičemž je podle analytika existují odhady, že zásoby vydrží ještě tak na patnáct let. Čína přitom tento kov skupuje ve velkém. Zatímco v roce 2003 koupila 12 tun zlata, o deset let později to bylo již 397 tun ve zlatých cihličkách. Zároveň je největším světovým producentem zlata. Ročně ho vytěží 450 tun, ale neexportuje jediný gram.
