Jaroslav Bukovský: Lov akciových popelek aneb nejrychlejší cesty od chudoby k bohatství
Malý a typicky tuzemský malý (byť samozřejmě ambiciózní) investor stojí tváří v tvář burze před poněkud ožehavým problémem. A totiž jak z relativně malé, až směšné hromádky drobných nasekat částky, se kterými se nebude stydět zajít do cestovky pro lepší dovolenou, anebo třeba rovnou do autosalónu. Velká suma peněz se z malé dělá v relativně krátkém časovém období pochopitelně nelehko.
Pokud vynecháme hazard, kterému tu – v jeho krystalických formách – skutečně nefandíme, řešením mohou být akcie, které jsou v tuto chvíli neviditelné a nepodstatné, zato mají jejich firmy nějakým způsobem dobře byznysově našlápnuto.
Ale zároveň je tento byznysový potenciál v natolik embryonální fázi rozvoje, že velcí hráči a ostřílení spekulanti o ně zatím nejeví větší zájem, protože mají na práci jiné záležitosti, které zrovna „hoří“. Ať už je to zrovna solidní cenovka u Nvidie, nastupující mexická vlna na některé z meme akcií, nebo třeba některý z „shitcoinů“, který zrovna boduje mezi americkými univerzitními studenty se solidním kapesným.
Úkol tedy zní jasně. Najít akciovou popelku, které padne střevíček. To je na burze pochopitelně podstatně těžší než hledání skutečné Popelky ve stejnojmenné pohádce. V roli macechy si v našem případě můžeme představit třeba vlastní nedůvěru v takovou akcii. Proč ji kupovat, když za ní zatím prakticky nic nestojí, nemá za sebou nikterak zajímavý cenový růst, a navíc se o ní večer v hospodě nedá mluvit, protože o ní vaši přátelé jednoduše nikdy neslyšeli.
O co je přece lepší koupit na jakékoli ceně Nvidii, když diskuzemi o ní vyprovokujete k narcistnímu monologu i patologického introverta. Nicméně buď chcete položit cosi jako symbolický základní kámen svého osobního výnosového divadla, anebo chcete kupovat akcie, které se v aktuální fázi svého vývoje chovají obdobně jako stírací losy. Ruku na srdce. Najít alespoň několik akcií žádoucího druhu, tedy z první zmiňované skupiny, je obdobné jako pro stomatofoba skládání rubikovy kostky v čekárně u zubaře. Ještěže existuje relativně čerstvé vodítko.
Analytici Goldman Sachs nedávno vydali pozoruhodnou soupisku akcií. A totiž akcií firem, které sice momentálně ani zbla nevydělávají, ale jednoho dne by mohly. Pokud by autory nebyli analytici právě z této legendární dílny, šlo by pochopitelně o disciplínu někde na úrovni věšteb baby Vangy. Takto jde nicméně o relativně seriózní počin, který má šanci nabídnout na předchozí otázky hned několik relevantních odpovědí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
