Jaroslav Bukovský: Pět schodů k bohatství aneb po sedmnácti letech se vrátila obří šance vydělat
Stát na prahu historického milníku s sebou obvykle nese jednu nepříjemnou vlastnost, a totiž že pozorovatel si toho velmi často nebývá vědom. A nedokáže se na tento moment předznamenávající novou éru včas adaptovat. Burziánskou mentalitou bychom jednoduše řekli, že pozorovatel nedokáže situaci včas zobchodovat, protože unikátnost okamžiku pochopí až zpětně v budoucnu. A to už je pochopitelně pozdě na to lovit nějaké ty žhavé akciové „bargains“. Před jedním historickým milníkem přitom právě stojíme a ne všichni jej zatím dokázali mentálně dohlédnout.
Ne, není to žádné tajemství. Americká centrální banka Fed začne zřejmě letos snižovat úrokové sazby. Trhy to reflektují přitom zatím jen částečně. Proč? Protože se Fed chová tentokrát tak trochu jako zmatený Janek a vysílá průběžně do světa protichůdné signály o tom, kdy hodlá celý opus magnum odstartovat. Mate tím nejen investory, ale i ostatní centrální banky včetně té české, které jsou pochopitelně na americkém vzoru více či méně přiznaně závislé.
Do burz pak takové „nevhodné chování“ vnáší nejistotu a zbytečné cenové výkyvy. To nás ovšem nezajímá, protože jde o krátkodobé pohyby. Podstatné je, že Fed jednoho dne éru snižování sazeb skutečně otevře a nynější nejistota o timingu se ukáže jako budoucí výhoda. Protože lze díky ní nakoupit dneska levněji.
Lepší východisko než při minulých snižováních sazeb
Jde přitom o velkou věc. Naposledy začal Fed snižovat úrokové sazby z obdobné výše před sedmnácti lety. A k takto masivnímu snižování sazeb došlo za posledních 35 let pouze třikrát. Naposledy v roce 2007 dohnala Fed k tomuto kroku velká finanční krize, dnes má investiční svět pro tuto „krásnou“ událost dokonce podstatně lepší východisko – globální ekonomika se nejen nehroutí, ale dokonce mírně roste a s přivřenýma očima ji nic zásadního systémově netrápí.
Ostatně tomu odpovídá stav Wall Street, která stepuje poblíž svého historického vrcholu. A zdůrazněme toto: Wall Street je u vrcholu při základní úrokové sazbě v americké ekonomice 5,5 procenta. To znamená zatraceně drahé peníze, půjčky, hypotéky, kapitál. To polopaticky znamená, že obchody jdou hůře, než kdyby byly úroky třeba poloviční. A přesto je Wall Street tam, kde je. Kde bude, až peníze budou podstatně levnější?
Jasně, americký trh jako celek stojí a padá s technologiemi. Jejich boom je přece jen dominantně živen jinými faktory než úroky. Pokles sazeb na ně a potažmo i na další titány operující s relativně nízkou úrovní dluhu nemusí mít přímo výraznější dopad. Existuje ale akciový segment, pro který znamená levnější úvěr totéž jako chladivá pramenitá studánka pro pouštního poutníka.
Žádní čučkaři
A totiž malý byznys. Firmy, které mnohdy startují s velkým podílem půjčených peněz a právě na výši úroku mnohdy závisí, zda jejich byznys model bude dávat smysl. Když jsou úroky vysoko jako nyní, může to být o prsa. Když budou „zítra“ níže, může být totéž najednou zlatým dolem. To se samozřejmě odrazí v ceně akcie.
Proto jsme si dnes vzali pod lupu segment amerických smallcaps, tedy firem s burzovní hodnotou do dvou miliard dolarů. O tom, že nejde o úplné prťavce, svědčí třeba fakt, že do takto nastaveného pásma by se ještě zhruba vešla třeba i domácí Moneta Money Bank. Nemluvíme tedy o pofiderních „čučkařích“ pohybujících se na hraně byznysového života a smrti.
Ponořili jsme se hluboko do těchto vod a vybrali hráče, jejichž akcie se momentálně mohou pochlubit tím, že analytický konsenzus doporučuje „strong buy“, přičemž mají přinejmenším pět nákupních doporučení a zároveň nikdo neradí je prodávat. A jde tak tedy o možné vycházející hvězdy burzy. Pojďme si je pojmenovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
