Investovat draze a s relativně nízkým potenciálem, nebo levně a s větší šancí na výnos? Světe, div se, většina Čechů volí z tohoto bizarního menu možnost A. Její konkrétní podoba může být některý z velkých podílových fondů na domácím trhu. Jeden nekonkrétní příklad za všechny. Tak třeba vstup do akciového podílového fondu jedné ze tří největších domácích bank vyjde na tři procenta ze vstupní částky. Na další dvě procenta, tentokrát ročně, vyjde poplatek za správu peněz. V plusu tedy budete v prvním roce pouze tehdy, pokud fond vydělá více než pět procent. Kupříkladu akciový index pražské burzy PX za uplynulý rok vydělal kolem jedenácti procent. V tomto konkrétním případě by v prvním roce téměř polovinu výnosu požraly poplatky. Ale chápeme. Je to jednoduché a u kormidla takového burzovního molochu sedí živý správce, od kterého očekáváme takřka božské schopnosti. Mít je pochopitelně může.
Klapka. Zkusme to z jiného soudku. Étéefka zná každý, ale i tak nakonec většina zvolí podílový fond. Nechají se umluvit či mají jednoduše obavu z vlastního úsudku. Ten přitom nemusí být dokonalý, a to právě díky podstatně nižším poplatkům. Do plusu není většinou problém se dostat, pokud étéefko vydělá za rok alespoň jediné procento. Bonusem je diverzifikace z podstaty věci.
Tolik obecná rovina, nyní ta konkrétní. Sestavili jsme malé, pětičlenné portfolio étéefek z různých oborů. Zaprvé takových, která mají ve správě alespoň 100 milionů dolarů, abychom oddělili vtipálky od skutečných obchodníků. A zadruhé takových, kterým dávají analytici z Wall Street do vínku nejvyšší růstový potenciál. V tomto případě 55 a více procent. Takže kudy levně k potenciálním výdělkům?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
