Takzvané komoditní měny, které patří vyspělým zemím s velkým podílem exportu komodit na tamní ekonomice, ztratily za poslední tři měsíce jen tři až čtyři procenta vůči americkému dolaru. Naproti tomu cena ropy Brent spadla za stejné období o 26 procent, uhlí o 18 procent a měď o 12 procent. Mezi komoditní měny patří australský, novozélandský a kanadský dolar či norská koruna.
Současný stav na komoditním a měnovém trhu analytici nazvali „extrémní dislokací mezi komoditními měnami a cenami komodit“. Nachytat se nechaly i některé hedgeové fondy, které prodávaly australský dolar jako sázku na jeho pokles důsledkem padajících cen komodit a oslabujícího růstu globální ekonomiky, a prodělaly.
Situace způsobuje problémy také těžařům v dotčených zemích, protože jejich náklady denominované v domácích měnách zůstávají vysoké, zatímco jejich tržby v amerických dolarech klesají. Jednoduchým vysvětlením je honba investorů za vyššími úroky. Komoditní měny totiž patří k nejlépe úročeným. Současná základní úroková sazba australské centrální banky je nejvyšší ze všech vyspělých zemí a činí 3,5 procenta, tamní inflace přitom dosahuje pouhých 1,6 procenta. To pomáhá vysvětlit, proč navzdory nedávnému snížení sazeb o 0,75 procenta zůstává měna silná.
„Objemy obchodů s australským dolarem v nedávné době vyletěly vzhůru,“ potvrzuje pro Bloomberg zájem o australskou měnu Derek Sammann, šéf měnových a úrokových produktů chicagské CME Group. „Úrokový diferenciál je jeho hlavním motorem růstu objemu obchodů,“ dodává Sammann.
