Na Ukrajině se nachází zhruba čtvrtina světové černozemě, což ji řadí mezi největší vývozce obilí na světě. Očekávalo se, že letos dodá na trh šestnáct procent veškeré kukuřice a rovněž velké množství pšenice. Už násilnosti v Kyjevě však měly velmi negativní dopad nejen na vývoz obilí, ale také export oceli a dalších produktů. Mnoho obchodníků si stěžovalo, že zákazníci v obavě před uzavřením přístavů a dalšími komplikacemi neposílají nové objednávky a banky odmítají obchody financovat.
„Od té doby, co vypukly násilnosti, jsem neviděl žádné obchody. Lidé pracují z domova, naše kancelář je uzavřena,“ sdělil tehdy agentuře Reuters nejmenovaný obchodník s pšenicí a kukuřicí.
Nyní se situace ještě více zkomplikovala. „Krym je extrémně důležitý, jelikož většina ukrajinského obilí se vyváží loděmi z tamních přístavů,“ řekla listu The Telegraph expertka na zemědělské komodity Kona Hagueová. Ceny pšenice pro květnové dodávky se na burze v Chicagu dostaly na maximum za posledních sedmnáct měsíců, kukuřice stoupla na nejvyšší hodnotu od září.
„Světové ceny obilí zvedá vzrůstající napětí mezi Ruskem a Ukrajinou,“ zdůraznil Luk Mathews, analytik z Commonwealth Bank of Australia. Ukrajinští zemědělci si navíc – podobně jako argentinští farmáři – drží obilí u sebe doma jako pojistku před padající měnou.
Situaci sleduje s napětím například Čína, která se v poslední době stává stále větším zákazníkem Kyjeva. Země totiž v roce 2012 uzavřely dohodu o finanční půjčce Ukrajině výměnou za dodávky obilí. Ruská média v uplynulých dnech tvrdila, že Peking viní partnera z porušení smlouvy a žádá náhradu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí to však popřelo.