Brusel dohání Čínu a USA, pomalu otevírá dveře genetické úpravě rostlin kvůli změně klimatu
- Rostliny s vylepšenými schopnostmi mají pomoci Evropě čelit klimatickým i geopolitickým otřesům.
- Cílené úpravy DNA bez cizích genů zároveň vyvolávají obavy ekologických organizací i části zemědělců.
- Kompromis ještě není definitivní. Jeho dopady pocítí evropští zemědělci i spotřebitelé v příštích letech.
Šestiletá vědecko-politická telenovela, která má jídelníček Evropanů připravit na klimatickou změnu, je u konce. Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné dohody o regulaci nových genomických technik v rostlinách. Cílem je umožnit vývoj odrůd, které lépe odolávají suchu, chorobám či extrémnímu počasí a v důsledku přispět v neklidných geopolitických časech k potravinové suverenitě kontinentu.
„Pro Evropu je to důležitý krok. Díky přesně cíleným úpravám můžeme vyvíjet odrůdy, které lépe snášejí sucho, extrémní teploty nebo napadení chorobami. To je zásadní v době, kdy se zemědělci potýkají s rostoucími výkyvy počasí a kdy chceme snižovat používání pesticidů a hnojiv. Tyto techniky nám pomáhají hledat řešení, která jsou šetrná k přírodě i spotřebitelům,“ hodnotí Hélène Robert Boisivon, odbornice na vývoj rostlin z CEITEC Masarykovy univerzity.
Nové genomické techniky umožňují udělat přesně a rychle to, co rostliny dělají samy od sebe – měnit svou DNA drobnými mutacemi. „V přírodě takové změny vznikají neustále, jen náhodně. Díky současným metodám je dokážeme navodit cíleně a bez zavádění cizích genů,“ doplňuje Hélène Robert Boisivon.
Konkrétně jde o rostliny zařazené do kategorie NGT-1, kde úpravy odpovídají tomu, co by se mohlo stát i v přirozeném vývoji rostlin. „V tomto případě nejde o ‚přepisování‘ rostlin, ale o využití jejich vlastních přirozených mechanismů,“ vysvětluje.
Výzkumu se věnuje i Masarykova univerzita, jejíž výstupy mohou pomoci například porozumět tomu, jak rostliny reagují na stres, což je klíčové pro udržitelné zemědělství.
Úpravy rostlin dosud nebyly možné proto, že když v roce 2001 EU přijala svá nařízení o geneticky modifikovaných potravinách, stávající vědecké techniky ještě neexistovaly.
Vědci proto volají po tom, aby EU přikročila u rostlin i k revizi druhé kategorie, tedy NGT-2, protože současné nastavení nezohledňuje vědecký a agronomický pokrok posledního čtvrtstoletí. Rostliny NGT odolné vůči herbicidům nebo produkující insekticidy totiž nebudou na trhu povoleny, stejně jako jakékoli NGT v ekologickém zemědělství.
Dohoda ale čelí kritice i z druhé strany. Environmentální skupiny a odvětví ekologického zemědělství poukazují na nedostatek označování finálních produktů obsahujících NGT-1. Žádají uplatňování zásady předběžné opatrnosti a považují NGT v podstatě za „nové GMO“. Některé zemědělské organizace, včetně belgické skupiny FUGEA, se obávají, že by změny mohly být přínosem pro velké osivové společnosti působící v systémech s vysokou patentovou ochranou.
Dohoda ještě potřebuje konečné schválení členskými státy a Evropským parlamentem. Očekává se, že vstoupí v platnost v roce 2028. „Dnešní dohoda je milníkem pro využívání inovací v zemědělství. Nová pravidla umožňují využívat klíčové nástroje pro evropské odvětví šlechtění rostlin, zemědělství a potravinářství, aby mohly konkurovat na globální úrovni,“ uvedl Olivér Várhelyi, evropský komisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat.
