Lidští roboti jsou prioritou čínské pětiletky. V závodě s USA v nich má navrch, na obzoru je však bublina
- Jednou z priorit Číny v technologickém závodě s USA má být v následujících letech vývoj humanoidních robotů.
- Podle některých analytiků má již dnes Čína v tomto odvětví náskok.
- Problémem je však zatím vysoká cena robotů, sílí i obavy z investiční bubliny.
Hlavní slovo v závodě o to, kdo jako první zvládne široce uvést na trh komerčně úspěšné humanoidní roboty, mají dnes Čína a USA. Tyto roboty jsou navrženy tak, aby měly lidskou podobu a pohybovaly se jako člověk. Jejich schopnosti pohání algoritmy založené na umělé inteligenci (AI). Do budoucna by mohly najít uplatnění v různých prostředích – od továren přes hotelnictví až po domácnosti.
Pro Čínu má být vývoj humanoidních robotů v následujících letech jednou z priorit, píše CNBC. Jako klíčový bod v pětiletém plánu čínské ekonomiky na roky 2026 až 2030, tedy klasické pětiletce, se uvádí pojem „ztělesněná umělá inteligence“, tedy stroje řízené AI, jako jsou právě humanoidní roboti či autonomní vozidla.
Podle některých analytiků má navíc již nyní Čína ve vývoji těchto robotů převahu. „Čína v současnosti vede před Spojenými státy v rané komercializaci humanoidních robotů. Zatímco se očekává, že oba státy časem vybudují podobně velké trhy, Čína v této počáteční fázi škáluje rychleji,“ myslí si partner konzultační společnosti Horváth, Andreas Brauchle.
Motivací Číny pro rychlý vývoj humanoidních robotů může být hned několik. „Čínský tlak na rozvoj humanoidní robotiky je tažen kombinací snahy řešit demografické tlaky, nastartovat další fázi ekonomického růstu a posílit roli země v globální konkurenci,“ říká Karel Eloot, partner konzultační společnosti McKinsey & Company.
Mezi tradiční robotické velmoci patří také Japonsko, dlouhodobý lídr v oblasti průmyslové robotiky. U humanoidů, jejichž rozvoj je dnes tažen především pokroky v AI a autonomním softwaru, však aktuálně za dynamickým vývojem v Číně a USA zaostává.
Podle Royal Bank of Canada může trh s humanoidními roboty dosáhnout do roku 2050 hodnoty devíti bilionů dolarů. Více než 60 procent trhu by mohlo připadnout na Čínu, která by tak byla světovým lídrem.
Výhody na obou stranách
Spojené státy však mají nad Čínou v některých ohledech výhodu. Jedná se zejména o klíčovou oblast vývoje umělé inteligence, dále pak autonomie či pokročilého vývoje algoritmů. Americké firmy zároveň sází na integraci jednotlivých částí výroby, tedy aby měly pod kontrolou co největší část dodavatelského řetězce.
Hlavním hráčem na americkém trhu chce být automobilka Tesla nejbohatšího člověka planety Elona Muska, která vyvíjí robota pojmenovaného Optimus. Další společností z USA, která se vývojem humanoidů zabývá, je například Figure. Její stejnojmenný robot se již například podílel na výrobě vozů BMW.
Již od roku 2013 vyvíjí humanoidního robota s názvem Atlas také firma Boston Dynamics. Na jeho tvorbě a financování se podílela i státní agentura DARPA patřící pod americké ministerstvo obrany, respektive ministerstvo války, jelikož účelem robota je pomoc při záchranných operacích.
Výhodou Číny může být oproti USA naopak výrobní síla a také zkušenosti s rychlým navyšováním produkce u jiných produktů, například elektromobilů. Předností mohou být i nižší náklady. „Hloubka čínského dodavatelského řetězce znamená, že firmy mohou vyvíjet a vyrábět roboty s výraznou nákladovou výhodou oproti jiným regionům,“ uvádí Ethan Qi, zástupce ředitele ve společnosti Counterpoint Research.
V Číně nyní působí kolem 150 společností, které vyvíjejí humanoidní roboty. Mezi nejvýznamnější patří firma UBTech Robotics, jejíž vlajkový model Walker S2 si dokáže sám vyměnit baterii, což mu umožňuje fungovat 24 hodin denně. Dalším výrobcem je například společnost AgiBot, která zvládla vyrobit již 5000 humanoidů.
Vysoká cena i riziko bubliny
Podmínkou pro široké nasazení humanoidních robotů, kteří by byli schopni konkurovat lidské práci, však bude nejprve nutné, aby klesla jejich cena. Podle Eloota z McKinsey se náklady na dnešní pokročilé prototypy humanoidů pohybují mezi 150 a 500 tisíci dolary za kus, tedy přibližně třemi až deseti miliony korun. Aby byli roboti konkurenceschopní, musela by jejich cena klesnout na 20 až 50 tisíc dolarů, čili vyšší stovky tisíc korun.
Velkou technologickou výzvou je navíc napodobení pohybu lidských končetin, které představuje ve vývoji humanoidů náročnou část. Specificky pro čínský robotický průmysl je pak překážkou omezený přístup k některým čipům a možná závislost na těch amerických, například od společnosti Nvidia.
Peking se také obává vzniku investiční bubliny v oblasti byznysu s humanoidními roboty. Počet firem zaměřených na jejich vývoj stále roste a mnoho z nich uvádí velmi podobné produkty. V minulosti se kolem technologií, kterým čínská vláda přikládala strategický význam, objevovaly cykly boomu a následného propadu, například u elektromobilů.
„Mnozí předpokládají, že humanoidní roboti brzy překonají lidi ve všestrannosti, rychlosti i autonomii. Výrobci tento dojem posilují uhlazenými demonstračními videi a inscenovanými prezentacemi na veletrzích, které ukazují schopnosti, jež zatím nejsou reprodukovatelné v reálném průmyslovém prostředí. Tato mezera mezi vnímáním a realitou zvyšuje riziko investiční bubliny,“ komentuje Brauchle z Horváthu.
