Lukáš Jíra: V Praze stojí za zmínku pět nebo šest akcií

akcie, pražská burza

akcie, pražská burza

Na konferenci MoneyExpo 2011 jsme se sešli s řadou investičních specialistů. Lukáš Jíra, obchodní ředitel společnosti Czechwealth a úspěšný soukromý obchodník na pražské burze s námi hovořil o tom, jaké jsou výhody a nevýhody investování na českém kapitálovém trhu.

*IW: Jak ovlivnila hypoteční krize český kapitálový trh?

Lukáš Jíra (LJ): Stejně jako světové trhy, ani český kapitálový trh nebyl ušetřen. Velcí institucionální investoři potřebovali kapitál, proto odprodávali část akcií ze svého portfolia a akciové trhy propadly. V roce 2008 před počátkem hypoteční krize byly objemy obchodů na pražské burze zhruba 4,5 miliard korun denně, dnes je to maximálně 1,5 miliard korun. Dále v tomto roce negativně ovlivnila burzu nestabilní vláda v ČR, kdy zahraniční investoři nevěděli, zda vláda padne, nebo bude dělat reformy a podobně.

*IW: Objemy obchodů jsou opravdu znatelně nižší než v předkrizových letech. Jak to investoři vnímají?

LJ: Nízké objemy obchodů vedou k rozdílu mezi nabídkou a poptávkou, chybí zde krátkodobý kapitál. Dlouhodobě vidíme, že se z toho snaží burza dostat, postupně sledujeme příliv investorů na trh, ale pořád na tom není tak dobře, jak tomu bylo v již zmíněném roce 2008. Doufejme, že se z toho burza zotaví.

*IW:Do jaké míry se promítl rozdíl nabídky a poptávky do obchodování na pražské burze?

LJ: Spread mezi nabídkou a poptávkou byl tak vysoký, že krátkodobí hráči neviděli potenciál. Před krizí byl spread na obchodování titulu ČEZ přibližně 1 korunu, nyní se pohybuje okolo 5 korun. To znamená, že ti investoři, kteří sem chtěli umístit kapitál a spekulativně vydělat, raději volili jiné možnosti.

*IW: Krize vyvolala nedůvěru investorů v investování do akcií. Myslíte si, že i tohle je jeden ze zásadních problémů pražské burzy?

LJ: Do jisté míry ano. V předkrizových letech zde bylo hodně krátkodobého spekulativního kapitálu. Spekulanti vyhnali ceny akcií na pražské burze do výšin, za nimi následovaly fondy. Portfoliomanažeři s klidem nakupovali akcie ČEZu za 1 300 korun, Erste za 1 200 korun a podobně. I když by portfoliomanažer věděl, že je to předražené, stejně musel pokynu vyhovět. V momentu, kdy investoři svůj spekulativní kapitál stáhli, ztratily fondy na hodnotě. Doposud se z toho některé akciové fondy ještě nevzpamatovaly. Žádný velký přiliv peněz do těchto fondů neputuje, což je důsledek již zmíněné nedůvěry.

zde