Moskva protlačí své dluhopisy na Západ, poprvé od Krymu

Politická záležitost. Americká banka Goldman Sachs (na snímku je její newyorské sídlo) na ruskou nabídku aranžovat umístění vládních dluhopisů na trh kývla. Po intervenci Washingtonu ale opět vycouvala. Ruská vláda od bankrotu v roce 1998 vydala dluhopisy v cizí měně jen třikrát. V letech 2010, 2012 a 2013 emitovala bondy v celkovém objemu 18,5 miliardy dolarů.

Politická záležitost. Americká banka Goldman Sachs (na snímku je její newyorské sídlo) na ruskou nabídku aranžovat umístění vládních dluhopisů na trh kývla. Po intervenci Washingtonu ale opět vycouvala. Ruská vláda od bankrotu v roce 1998 vydala dluhopisy v cizí měně jen třikrát. V letech 2010, 2012 a 2013 emitovala bondy v celkovém objemu 18,5 miliardy dolarů.

Velká jména bankovní Evropy se rozhodla kopat za Kreml a protlačit ruské vládní bondy západním investorům. Německá Deutsche Bank, francouzská BNP Paribas a další lídři kontinentálního finančního byznysu totiž na jaře zrežírují návrat Moskvy na mezinárodní finanční trhy, a to po letech odmlky, kdy měla země s ohledem na ukrajinský konflikt dveře na Západě zavřené.

Úspěšným prodejem dluhopisů vydaných v eurech hodlá Moskva oznámit světu, že kapitál už nad ruskými výboji mávl rukou. Oslovila tak širokou skupinu 25 největších bank na obou stranách Atlantiku s nabídkou na aranžmá emise se spíše symbolickým objemem tří miliard eur. Šlo by o první ruské bondy prodané v jiné než domácí měně od roku 2013.

„Banky Deutsche Bank, BNP, Credit Suisse, UBS, UniCredit a Banca IMI jsou připraveny tuto transakci podpořit,“ informoval byznysový portál bne IntelliNews s odvoláním na své zdroje z bankovních kruhů. V Evropě ale kvete Moskvě pšenka lépe než v zámoří. Investiční banka Goldman Sachs, která jako jediná z Wall Street na ruskou nabídku kývla, ze svého rozhodnutí podle zdrojů listu The Wall Street Journal v závěru února po intervenci Washingtonu vycouvala.

Sankce neomezují obchody, ale finanční domy se do nich nepouštějí

Sankce uvalené na Moskvu po anexi Krymu sice zahraničním bankám neomezují obchody s ruskými vládními bondy, zejména zámořské finanční domy mají nicméně obavy z případných politických či regulatorních obstrukcí, kterým by při takové transakci mohly čelit. Z toho důvodu zůstává bondová emise i přes údajnou podporu významných evropských bankéřů stále nejistá.

„Pokud EU spolu s USA vyvinou neformální tlak na finanční instituce, může být poptávka ze Západu nízká,“ říká analytik Consequ Martin Lobotka. Naposledy nabídlo Rusko své vládní dluhopisy vyspělým trhům před třemi lety, a to papíry v objemu sedmi miliard dolarů. Oproti financování v domácí měně Moskva ušetří, desetiletý dluhopis vydaný v rublu totiž vládu ročně vyjde dvakrát dráže.