„V okamžiku, kdy dojde k prasknutí oné akciové bubliny, bude z toho profitovat právě zlato a v tu chvíli do něj budou investovat i váhavci, kteří aktuálně teprve vyčkávají,“ dodal Vladimír Brůna z Golden Gate CZ. Z dlouhodobého hlediska je však podle něj důležité nedívat se na zlato primárně jako na investiční nástroj, ale jako na prostředek diverzifikace a zajištění portfolia.
Lidé se prý nyní více obávají uvolněné monetární politiky světových centrálních bank založené na tištění peněz a s tím související ztráty jejich hodnoty. Objem peněz v oběhu se totiž za posledních 20 let pětinásobně zvýšil a v Česku překonal už 500 miliard korun.
Propad hodnoty peněz
Reálná hodnota peněz ale klesá stejně rychle s jejich množstvím, na rozdíl od zlata, které zůstává i přes menší výkyvy dlouhodobě stabilní. Jeho cena narostla za poslední dvě dekády téměř trojnásobně. Na konci roku 1995 stála unce zlata 10 tisíc korun, dnes je pod 30 tisíc korun.
Řada střadatelů došla k názoru, že tato politika centrálních bank by potenciálně v horizontu několika málo let mohla vést k inflaci, takže se snaží svůj majetek uložit jinak než na bankovních účtech či v cenných papírech. Ideální je prý proto nákup zlata, a to ve fyzické formě. Takzvané papírové zlato ve formě zlatých certifikátů nebo investic do zlatých fondů je podle Brůny rizikovější, fondy prý při příchodu krize mohou silně ztratit svoji hodnotu při příchodu krize, nebo rovnou zkrachovat.
Počet bankovek roste i v době bezhotovostních transakcí
Podle údajů České národní banky je nárůst bankovek a mincí v oběhu dlouhodobým trendem, kromě let 1997 a 1998, kdy objem peněz stagnoval kvůli měnovým turbulencím. Počet bankovek roste závratnou rychlostí překvapivě v době, kdy raketově stoupá také počet platebních karet a bezhotovostních transakcí. Těch před dvaceti lety probíhalo naprosté minimum, a přesto si trh vystačil se 120 miliardami v oběhu.
Jak se vyvíjí hodnota peněz, lze prý podle Brůny dobře ilustrovat na stokoruně, nejmenší bankovce, kterou v peněžence máme. Ještě do roku 1971, kdy byla poprvé vydána pětisetkoruna, totiž byla bankovkou nejvyšší hodnoty. „Dokážeme si představit, že by současná pětitisícová bankovka byla za pár let naší nejmenší bankovkou? Asi těžko, zatím. Ale co není, může být,“ tvrdí pesimisticky Brůna.
Přehřáté ceny nemovitostí
Peněz je v systému stále více a jsou čím dál levnější. Nízké úroky lidi nemotivují ke spoření, ale spíše k braní úvěrů. Dokládá to rekordní zájem o hypotéky. Letošní rok je historickou jedničkou jak v objemu, tak i v počtu schválených hypotečních úvěrů. Mnoho lidí si totiž nemovitosti kupuje hlavně jako investici a to samozřejmě ceny nemovitostí zvyšuje.
Na začátku roku 2014 se byt v Praze o velikosti 45 metrů čtverečních prodával za 1,9 milionu korun, o rok později už za 2,1 milionu korun a letos už za 2,3 milionu korun. Kdybychom stejný byt kupovali v roce 1995, zaplatili bychom jen 990 tisíc korun.
