Wall Street během pandemie nadělala z lidí boháče | E15.cz

Nejlepších dvanáct měsíců od druhé světové války. Wall Street nadělala z lidí boháče

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Největší světová burza prožila fantastické období. Zámořské akcie završily svou spanilou jízdu s takřka stoprocentním ziskem přesně rok poté, co burzami otřásla první vlna pandemie. Rok po tomto otřesu se tak ve vyspělém dokázaly americké akcie dostat nejdále od předkrizových maxim. A navíc na ně ekonomové sázejí i nadále.

„Spojené státy zvládly krizi mezi nejlepšími, navíc mají důvěru investorů, že dokážou mimořádná opatření ukočírovat tak, aby se minimalizovaly případné neblahé důsledky zejména v podobě nezvládnuté inflace,“ zdůrazňuje Aleš Prandstetter, šéf obchodníka s cennými papíry eFrank.cz. „Až na některé konkrétní akciové tituly nepovažuji ocenění amerických akcií jako celku za odtržené od reality nebo neodpovídající fundamentu,“ dodává.

Technologický index Nasdaq je teď o více než 90 procent výše oproti otřesu právě před rokem. Svá předkrizová maxima zároveň překonal o více než 40 procent. Kolem tří čtvrtin investoři za poslední rok vydělali na indexech S&P 500 a Dow Jones.

Oba indexy mapující nejvýznamnější americké firmy napříč sektory jsou zhruba o pětinu až o čtvrtinu výše nad historickými maximy. Světové akcie se přitom dokázaly od předkrizových maxim vzdálit pohledem indexu Dow Global mapujícího akciový svět o zhruba patnáct procent. Evropa se ke svým maximům dokonce přiblížila až po roce.

Rekordu za bezmála osmdesát let předcházela souhra specifických důvodů. Od divokého tisku peněz a rozpočtových balíčků na podporu ekonomiky přes revoluci v investování lidí z ulice až po sázku na to, že předpandemický svět bude v plném rozsahu obnoven. „Obrovské množství nových peněz natištěných centrálními bankami nejprve končilo v amerických akciích, které již mnohokrát dokázaly, že umí velmi rychle růst,“ uvádí ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. 

Americká centrální banka v reakci na pandemii natiskla podstatně více nových peněz než její protějšek v eurozóně. Aktiva Fedu posilovaná především dluhopisovými nákupy povyrostla zhruba o 75 procent, americká centrální banka tak byla pohledem růstu aktiv zhruba o polovinu čilejší než ECB.

Masivnější byla i plánovaná fiskální podpora ekonomiky, která v letošním roce vygradovala schválením balíčku v objemu dvou bilionů dolarů a oznámením chystaného balíčku v objemu až tří bilionů dolarů v příštích letech. 

Obrovské injekce peněz navíc povedou k tvorbě nových příležitostí prostřednictvím modernější struktury postpandemické ekonomiky. „Někteří investoři jsou nyní optimističtí, že fiskální politika dokáže nastartovat dlouhodobější rychlý ekonomický růst. Pandemie taktéž akcelerovala proces digitalizace, což může oživit skomírající produktivitu,“ uvádí ekonom Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.

„Spolu s vakcinací si trhy zároveň přestaly připouštět, že výsledný efekt bude jiný než pozitivní. A že americká a s jistým odstupem i globální ekonomika začnou opět běžet na plné obrátky,“ říká analytik Saxo Bank Tomáš Daňhel. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah