Nervózní týden: burza v Moskvě ani neotevřela, ČNB bránila korunu, ropa vystřelila vzhůru

Investoři mají za sebou náročný týden.

Investoři mají za sebou náročný týden. Zdroj: Pexels

Světové finanční trhy za sebou mají týden, který vejde do dějin. Cenami akcií, dluhopisů, komodit i měn hýbaly zprávy přicházející z měst a bojišť napadené Ukrajiny. Investoři také reagovali na vlnu sankcí přijatých zeměmi západního světa vůči Rusku. Moskevská burza vůbec neotevřela, cena ropy kvůli obavám z výpadku dodávek výrazně vylétla nahoru, Česká národní banka intervenovala proti oslabování koruny a investiční společnosti pozastavovaly odkupy podílových listů fondů investujících do ruských cenných papírů.

„Celý tento týden byl na globálních trzích ve znamení silné preference aktiv bezpečného přístavu v situaci pokračující eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. To se projevilo i na vysoké poptávce například po amerických a německých vládních dluhopisech. Jejich ceny v závěru týdne rostly, a výnosy naopak padaly.

Velká pozornost byla věnována dění okolo akcií ruských firem. Na moskevské burze se s cennými papíry v uplynulém týdnu vůbec neobchodovalo, protože by ceny kvůli obavám ze sankcí zkolabovaly. Domácí ani zahraniční investoři se tak nemohli zbavit svých pozic. Poslední informace hovoří o tom, že by burza měla být zavřená přinejmenším do příští středy. Na druhé straně ani v případě, že by otevřela, by zřejmě zahraniční investoři nedostali možnost cenné papíry prodat.

Současná situace působí značné komplikace evropským i americkým podílovým fondům a burzovně obchodovaným fondům, které mají ruské akcie v portfoliích. Při absenci obchodování nemají jak cenné papíry ocenit, a tím pádem ani jak vypočítat aktuální hodnoty podílových listů. Investiční společnosti tak přistupovaly k mimořádnému kroku a prodeje a odkupy podílových listů pozastavovaly. 

Dotklo se to i některých v Česku nabízených podílových fondů – například akciových Erste Stock Europe Emerging a KBC Equity Fund Emerging Europe. Do stejných problémů se dostaly fondy investující ve větší či menší míře do ruských vládních a korporátních dluhopisů, například Amundi ČR Dluhopisový PLUS.

Video placeholde
Jak se počítá inflace a najdete ve spotřebním koši • Videohub

S cennými papíry ruských společností se obchodovalo část týdne alespoň v Londýně – od pondělí do středy spadly kurzy akcií firem, jako jsou Sberbank, Gazprom, Rosněft, Lukoil či Polymetal, o desítky procent, v řadě případů až takřka na nulu. Ve čtvrtek vedení londýnské burzy rozhodlo o pozastavení obchodování. Ke stejnému kroku přistoupila Deutsche Börse a rovněž burzy v USA.

Ránu ruským firmám zasadily také finanční společnosti, jako jsou MSCI či FTSE Russell, které jejich akcie vyřadily z klíčových burzovních indexů. Na indexy jsou svým složením navázána portfolia řady institucionálních investorů, a ti se tak cenných papírů zbaví, jakmile to bude možné. 

Pod prodejním tlakem se ocitly také cenné papíry evropských firem, jejichž byznys je nějak navázaný na Rusko. Podle propočtu agentury Bloomberg tržní hodnota takovýchto firem klesla v předchozích dnech o více než sto miliard dolarů, v přepočtu přes 2,3 bilionu korun. Vedle akcií bank se pod prodejní tlak dostaly například cenné papíry výrobce pneumatik Nokian Renkaat, automobilky Renault či aerolinek Wizz Air Holdings. 

Kurz akcií rakouské finanční skupiny Raiffeisenbank International, která podniká nejen v Rusku, ale i na Ukrajině, se během posledních pěti dnů propadl o přibližně 35 procent. Ruská dcera se významně podílí na úvěrovém portfoliu bankovní skupiny a také na ziscích. Kvůli nejisté situaci vedení banky pozastavilo výplatu dividend.

Na nervozitu investorů však doplatila například i rakouská bankovní skupina Erste, přestože ani v jedné zemi nepodniká. V průběhu týdne kurz jejích akcií spadl o pětinu.

Dařilo se naopak akciím zbrojařských firem. Značné nárůsty si připsaly akcie amerických společností Lockheed Martin a Northrop Grumman, evropských zbrojovek Thales, BAE Systems, Rheinmetall či Hensoldt. Vzhůru mířila také cena akcií CZG-České zbrojovky, s nimiž se obchoduje na pražské burze. Souviselo to s očekáváním, že vlády členských zemí NATO přistoupí ke značnému zvýšení výdajů na obranu.

Neklid se odrazil i na trhu s komoditami. Cena ropy Brent překonala hranici sta dolarů za barel a v závěru týdne se obchodovala až za 120 dolarů, nejvýše za posledních zhruba devět let. Rusko je významným producentem ropy a sankce ohrožují dodávky na světové trhy. Ropovodem Družba teče ropa do České republiky. 

V nemilosti investorů a spekulantů se stejně jako akcie bank ocitly středoevropské měny, vedle koruny i forint a zlotý. Doplácely na to, že se zahraniční investoři kvůli vyhrocené geopolitické nejistotě zbavují rizikovějších aktiv. Mezi taková patří i měny zemí, které jsou řazeny mezi emerging markets čili rozvíjející se trhy. Kurz dolaru se vyšplhal až na 23,60 koruny, euro se obchodovalo v průběhu týdne až za 25,85. Přitom před začátkem války byl kurz eura okolo 24,30 koruny a dolaru přibližně 21,50.

Na situaci se v pátek ráno rozhodla reagovat intervencemi Česká národní banka – využila svých značných devizových rezerv, jež ke konci ledna činily 157 miliard eur, a za evropskou měnu nakupovala koruny, aby vyslala trhu signál a zabránila dalšímu oslabování měny. Takový vývoj totiž zvyšuje inflační tlaky v tuzemské ekonomice. Před válkou ČNB spoléhala na to, že silnější koruna bude tlumit dopad cen dováženého zboží na inflaci v Česku.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera jsou intervence centrální banky žádoucí. „ČNB k nim přistoupila patrně za dvou důvodů. Jednak aby uklidnila trh i veřejnost, že koruna nebude následkem zvýšené nejistoty z titulu ruské agrese na Ukrajině výrazněji oslabovat. Jednak proto, aby koruna svým oslabováním dále nezvyšovala inflaci výrazněji nad desetiprocentní hranici,“ napsal v komentáři.