Norskou ekonomiku posílají letos ke dnu rovnou dvě katastrofy: boj s koronavirovou pandemií a brutální propad cen ropy. Kvůli tomu země plánuje, že vybere z největšího státního fondu na světě rekordních 382 miliard norských korun (okolo 947 miliard korun).
Těmito penězi hodlá norská vláda podpořit hospodářství. Informovala o tom agentura Bloomberg na základě upraveného norského státního rozpočtu pro letošní rok.
Poprvé od finanční krize 2008 tak fond překročí hranici maximálního výběru, která je nyní stanovena na tři procenta z majetku fondu - ten spravuje okolo 1,15 bilionu dolarů. Podobný krok je možný jen v těžkých časech.
Zároveň částka čtyřnásobně překročí dosud největší výběr peněz z fondu, který Norsko uskutečnilo v roce 2016. „Je to očividně historická událost,“ uvedla pro Bloomberg ekonomka švédské banky SEB Erica Dalsto a dodala: „Jsme ovšem v krizi, která nemá v historii obdoby.“
Svědčí o tom už první statistická čísla. V úterý se totiž zveřejnily údaje o výkonnosti norské ekonomiky, která se v prvním kvartálu propadla o 6,9 procenta. Je to výrazně více, než předběžný odhad z konce dubna.
Poprvé zároveň norská vláda vybere z fondu zřetelně více peněz, než fond dostává z dividend a úroků. Norské ministerstvo financí totiž očekává, že do fondu letos přiteče 249 miliard norských korun. To znamená, že dalších 133 miliard musí fond získat z prodeje majetku.
Fond se proto pravděpodobně zaměří na dluhopisové portfolio, z jehož prodeje by se mohly získat peníze, které vláda potřebuje. Zároveň se nebudou investovat prostředky z bondů, které budou letos splaceny.
Norský státní fond investuje do akcií, dluhopisů a realit v zahraničí. Vlastní podíly v 9200 firmám, které se nacházejí v 74 zemích.
Mezi investice patří akcie technologického kolosu Apple, softwarového gigantu Microsoft či kupříkladu potravinářského konglomerátu Nestlé. V průměru drží fond 1,5 procenta ve všech firmách na světě, které se obchodují na burzách. Prostředky plynou do fondu z příjmů z těžby ropy a zemního plynu.
