Plány Pekingu na zvýšení porodnosti burzovní investory nijak nevzrušily. Čínská vláda sice na začátku tohoto týdne oznámila, že sezdaným párům umožní mít až tři děti, s kurzy akcií evropských potravinářských firem to nehnulo. Z ohlášeného záměru by teoreticky měli v dalších letech těžit zejména výrobci kojenecké výživy a dětských příkrmů.
Pro společnosti, jako jsou Danone, Nestlé či Reckitt Benckiser, je lidnatý čínský trh v segmentu speciální výživy velmi významný. Jejich produkty jsou díky důrazu na kvalitu a bezpečnost u čínských domácností velmi oblíbené, což jim přináší miliardové tržby a vysoké zisky. Vývoj kurzu akcií v posledních dnech však ukazuje, že investoři populační boom v Číně neočekávají.
Poté co čínská vláda v pondělí svůj úmysl oznámila, kurz akcií francouzské skupiny Danone po zahájení obchodování na pařížské burze krátce poskočil vzhůru až o 1,6 procenta. V závěru dne však už byla cena nižší než na jeho začátku. A bez větších pohybů nahoru či dolů se kurz vyvíjel i v úterý a ve středu, kdy se pohyboval okolo 58,30 eura za akcii. I dále pak stagnoval.
Podobný byl i vývoj cen akcií švýcarského koncernu Nestlé na burze v Curychu a britské společnosti Reckitt Benckiser na London Stock Exchange.
Přitom například v případě firmy Danone se čínský trh v segmentu speciální výživy podílí na globálních tržbách třiceti procenty a v případě provozního zisku dokonce polovinou. Mezi produkty, které Danone prodává, patří kojenecká a batolecí mléka či dětské přesnídávky, pyré a nápoje. Právě segment speciální výživy, do kterého patří i ta dětská, je jednou z nejziskovějších částí podnikání Danone.
Čínská populace rostla v uplynulém desetiletí nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979. Loni žilo v Číně 1,41 miliardy lidí. Podle tamních úřadů je nízká míra porodnosti přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje země a je v souladu s trendem ve vyspělých zemích.
V Číně v roce 2020 připadalo na jednu ženu 1,3 dítěte, což je podobný údaj, jaký registruje mnohem vyspělejší Japonsko. Čína má i přes rychlý ekonomický růst v posledních dekádách jen zhruba čtvrtinový HDP na hlavu v porovnání se zemí vycházejícího slunce.
Nepříznivý populační vývoj, který se odráží i v rychlém stárnutí obyvatelstva, může mít podle ekonomů do budoucna nepříznivé dopady na rozvoj čínského hospodářství. Bude klesat počet obyvatel v produktivním věku, zvětší se tlak na zdravotní a sociální péči a s tím budou spojené negativní dopady na ekonomický růst země.
Zvrátit nepříznivé demografické trendy se Čína pokusila již v roce 2016. Tehdy komunistický režim nahradil politiku jednoho dítěte, která byla zavedena v sedmdesátých letech s cílem zabránit populační explozi, limitem dvou dětí na pár. Trvalejší a významnější nárůst porodnosti však nenastal.
Podle expertů tomu ani tentokrát nebude jinak. Důvodem jsou mimo jiné vysoké finanční výdaje spojené s výchovou a také se vzděláním potomků, přestože se vláda chystá nabídnout rodinám i daňové úlevy a podporu bydlení.
„Pokud by uvolnění pravidel mělo být účinné, tak by se to odrazilo již v případě politiky dvou dětí na pár,“ řekl agentuře Reuters Hao Zhou, ekonom finančního domu Commerzbank, kde má na starost rozvíjející se ekonomiky. „Ale kdo by chtěl tři děti? Mladí lidé si pořídí nanejvýš dvě. Důležitým faktorem jsou vysoké životní náklady a také obrovské tlaky spojené se životem a s kariérou,“ dodal.
Agentura Reuters také uvedla, že v Číně je ve firmách velmi rozšířená diskriminace žen, které mají či plánují mít děti. Důvodem je i to, že jim nechtějí proplácet mateřskou dovolenou. Takové chování je sice nelegální, finanční postihy, pokud na ně vůbec dojde, jsou však jen mírné. Podobný přístup manželské páry k plození dětí příliš nemotivuje.
Jaké investice letos nejvíce vynášely?
