Index Shanghai Composite v pátek oslabil na 2092,1 bodu a je nejníže od začátku března 2009, kdy si akciové trhy po celém světě sáhly na samotné dno. Vývoj v Číně je ale v ostrém kontrastu s americkými akciemi, a to navzdory tvrzení mnohých analytiků, že budoucnost je v čínských cenných papírech a kdo se chce zabezpečit na penzi, měl by investovat právě tam.
Americké akcie se minulý týden v průběhu úterního obchodování dostaly na více než čtyřleté maximum. Je tak patrné, že se čínské a americké trhy vydaly v posledních letech odlišnou cestou. Šanghajský index pokulhává i ve srovnání s hlavním americkým akciovým indexem Dow Jones Industrial Average.
Za poslední čtyři roky posílil Dow Jones o skoro šestnáct procent, zatímco Shanghai Composite za stejné období přišel o 27 procent. Je na tom ještě hůře než pražská burza, jejíž index PX za čtyři roky přišel „pouze“ o 19 procent. Za růstem amerických akcií od března 2009 stojí z velké části výrazné rozvolnění měnové politiky americké centrální banky (Fed), především dvě kola takzvaného kvantitativního uvolňování, kdy Fed zaplavil trh více než dvěma biliony „nových“ dolarů.
„Ekonomické ukazatele naznačují oslabující trend a stagnaci čínských akciových indexů, reflektují tak zpomalující ekonomiku,“ uvedl Li Bin, analytik společnosti Capital Securities. „Investoři nyní vyhlížejí další kvantitativní uvolňování,“ dodal.
Index aktivity v čínském zpracovatelském průmyslu sestavovaný bankou HSBC ukazuje na pád tohoto oboru na letošní minimum. Několik regionálních čínských vlád v uplynulých týdnech představilo své lokální investiční plány ve snaze rozpohybovat ekonomickou aktivitu a růst. Reakce akcií však byla nulová také vinou absence jakékoliv podpory ze strany centrální vlády v Pekingu.
