Po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 se zahraniční investoři doslova zbláznili do rozvíjejících se trhů včetně Prahy. Spekulovali na růst tuzemských akcií a přidala se k nim armáda drobných spekulantů, kteří často hráli s půjčenými penězi od makléřských firem. V polovině uplynulé dekády se na burze protáčely ročně sumy okolo bilionu korun. V letech 2005 a 2007 se dokonce tato magická hranice prolomila.
V době spekulační horečky vstupovala na trh jedna firma za druhou. Slavnostní zahájení obchodů rozezněním burzovního zvonce zažila v předkrizové době těžební firma New World Resources, síť autobazarů AAA Auto nebo i developerská ECM Real Estate Investments. Až příliš často ale u emisí firem, které vstoupily na pražskou burzu, začalo zvonění následně připomínat umíráček.
Volný pád
Finanční krize z roku 2008 ovšem způsobila propad cen akcií a zároveň obnažila skryté neduhy firem obchodovaných na pražské burze, kvůli čemuž zájem o obchodování s cennými papíry výrazně ochladl. Výsledkem je prudký propad obchodů za poslední dekádu. Zatímco v roce 2005 se zobchodovaly akcie za rekordních 1,04 bilionu korun, za celý loňský rok proběhly obchody jen za 153 miliard, což je nejméně od roku 2001. Za prvních deset měsíců letošního roku to bylo pouze 142,9 miliardy.
Situace by se však už možná nemusela zhoršovat. „Jsme blízko úrovní, které bychom mohli považovat v příštích letech za standard,“ říká hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. V letošním roce se však situace u akcií podle ředitele externí komunikace burzy Jiřího Kovaříka zlepšuje.
Ještě dramatičtější než u akcií je pokles obchodů s dluhopisy. V roce 2005 proběhly obchody ve výši 533 miliard, přičemž za prvních deset měsíců letošního roku to bylo jen 4,3 miliardy. V jednotkách miliard se uskutečnily obchody i v předešlých dvou letech.
V polovině uplynulé dekády se na burze protáčely ročně sumy okolo bilionu korun. V letech 2005 a 2007 se dokonce tato magická hranice prolomila
Ani letos ale nepůjde o žádný zázrak. Objemy pravděpodobně nepřekročí ani hranici dvě stě miliard korun, nad níž byly ještě před třemi lety. „Na pražské burze chybí likvidita. Je to jeden z trhů, které vymírají,“ upozorňuje Jonáš Mlýnek, ředitel české pobočky brokerské firmy Lynx. „Většina brokerů se orientuje na zahraniční trhy,“ dodává.
Zájem investorů o české akcie brutálně klesl. „V předkrizových letech činil podíl obchodů našich klientů na pražské burze jasnou většinu, sedmdesát osmdesát procent,“ uvádí Hatlapatka. V současnosti se však podle něj 95 procent klientských obchodů děje na burzách mimo Prahu. Podobný trend pozorují i další finanční instituce.
Neklesá pouze zájem českých investorů o tuzemské cenné papíry, ale rovněž firem o vstup na burzu. „Klesající úrokové sazby zlevňují firmám financování. Je pro ně levnější jít do banky nebo udělat privátní emisi dluhopisů než jít na burzu s akciemi,“ dodává Jan Pavlík, který v J&T Bance odpovídá za obchodování na kapitálových trzích. Loni tak upsala v Praze vlastní akcie pouze firma Pivovary Lobkowicz Group a v letošním roce se zatím na burzu neodvážila žádná společnost.
Krachy a podvody
Spekuluje se však o řadě firem, které by do Prahy mohly přijít. Patřit by mezi ně mohl výrobce antivirů AVG, jehož akcie se již obchodují na americkém trhu Nasdaq. Možnost vstupu na pražskou burzu nevyloučila GE Money Bank či Kofola. Ve hře je rovněž úpis akcií EP Infrastructure, což jsou infrastrukturní aktiva Energetického a průmyslového holdingu. Ten kontrolují miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč. V minulosti ovšem řada úpisů akcií nakonec padla, což byl příklad Československé obchodní banky. V letošním roce pak na poslední chvíli od vstupu na burzu couvl Slovak Telekom.
Na snížení významu pražské burzy se podepsaly rovněž nepovedené primární emise akcií (IPO) a nepovedené emise firem, jejichž akcie se obchodovaly v zahraničí. Doslova katastrofou byly realitní emise společností ECM Real Estate a Orca a těžařské New World Resources (NWR). Firma ECM zkrachovala a rovněž ztráty pro dlouhodobé investory u NWR a Orca jsou téměř stoprocentní. Investory rozhodně nepotěšil například ani příchod mediální skupiny Central European Media Enterprises (CME), což je majitel televize Nova. Akcie CME se začaly obchodovat v červnu 2005 za 1184 korun. Nyní se jedna akcie dá koupit za zhruba padesát korun.
V účetní podvod se proměnila společnost Kit Digital, která se také obchodovala v Praze. Bývalý šéf Kaleil Isaza Tuzman a finanční ředitel firmy Robin Smyth byli letos v září zatčeni. Tuzman v Kolumbii a Smyth v Austrálii, kde čekali na vydání do USA. Oba jsou obviněni z účetních podvodů a Tuzman navíc z manipulace u obchodů s akciemi KIT Digital.
Nová pravidla hry
Nepovedené emise však nejsou jediným důvodem, proč došlo k tak dramatickému poklesu obchodů. Tím, kdo změnil pravidla hry, byla finanční krize z roku 2008, po níž se omezilo obchodování velkých bank. A roste rovněž zájem investorů o pasivní fondy, které kopírují trh, a nemusejí proto tak aktivně obchodovat na trzích jako aktivně řízené fondy.
Výjimkou z tohoto trendu není ani střední Evropa (viz Jak se obchoduje na středoevropských burzách). „Mnoho investorů se zejména v roce 2008 spálilo. Po finanční krizi se zájem o investování a spekulace na burze výrazně snížil,“ uvádí ředitel správy aktiv společnosti Colosseum Boris Tomčiak.
Střední Evropu navíc táhne dolů rovněž nižší obliba u investorů zaměřujících se na rozvíjející se trhy. Ještě před dvěma lety byla Česká republika podle magazínu Bloomberg Markets pátou nejlepší zemí pro investory, kteří se zaměřují na rozvíjející se trhy. Letos se propadla na dvanácté místo. Menší zájem investorů se projevil i na snížení cen řady akcií včetně energetické firmy ČEZ, která je dominantním titulem pro pražskou burzu.
Pražské burze vlády nepomohly
Je ale nutné dodat, že na rozdíl od polského trhu nepomohla pražské burze žádná z vlád. V Polsku totiž investují ve větší míře do akcií místní penzijní fondy. K podobné situaci ale v Česku nikdy nedošlo. Díky tomu varšavská burza přeskočila v objemech dokonce vídeňského rivala. Polské firmy se navíc naučily chodit na burzu pro kapitál.
„V Polsku byly mraky IPO každý rok,“ uvádí Jan Pavlík z J&T Banky. Větší množství nových emisí by pražské burze jistě pomohlo, protože by se snížila váha těch neúspěšných, kterých je na velikost trhu až příliš mnoho. „Kdyby přicházelo na trh deset velkých IPO ročně, většina z nich bude úspěšná a mediální obraz burzy by byl výrazně lepší,“ upozorňuje Hatlapatka.
Podle Kovaříka je však problém s emisemi na straně bank. „Bohužel jedinou investiční bankou, která se aktivně věnuje uvádění nových emisí na trh, je Česká spořitelna. Ostatní banky v tomto ohledu žádnou aktivitu nevyvíjejí, nebo my ji aspoň neregistrujeme,“ kritizuje Kovařík.
Příval nových firem, s jejichž akciemi se čile obchoduje, se proto nedá v blízké době předpokládat, což předurčuje budoucnost tuzemského trhu. Pražská burza bude mít podle Pavlíka smysl pro menší emise a duální listing: „Budeme spíše lokální burzou, která má šanci na přežití, ale nebude to rozhodně Polsko.“
