Řecký bankrot straší trhy: evropské akcie výrazně klesly

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15

Evropské akciové trhy kvůli obavám z reálné možnosti státního bankrotu Řecka výrazně klesly, nejhlubší propad utrpěla aténská burza. Index volatility, který měří strach a nejistotu na trhu, se dostal nejvýše od lednových voleb v Řecku, které vynesly k moci současnou vládu krajní levice. Ta od té doby vedla bezúspěšná vyjednávání s mezinárodními věřiteli o další finanční pomoci, prostor pro další jednání se už ale rychle uzavírá.

Širší evropský index FTSEurofirst 300 dnes odepsal 1,45 procenta na 1521,86 bodu, a přiblížil se tak minimu za tři a půl měsíce z minulého úterý. Takzvaný index volatility, který měří míru kolísání cen a vyjadřuje tím nejistotu na trhu, vzrostl o 2,6 bodu na pětiměsíční maximum takřka 28 bodů.

Víkendová jednání mezi zástupci řecké vlády a mezinárodních věřitelů skončila opět bezvýsledně, což zřejmě znamená, že o uvolnění nových peněz Řecku budou muset rozhodnout v příštích dnech bez doporučení expertů ministři financí eurozóny. Evropský komisaře Günther Oettinger prohlásil, že po krachu jednání je načase připravit se na „mimořádný stav“. Věřitelé i Řekové uvedli, že udělali pro dohodu vše, co mohli, a že už „vyčerpali své možnosti“.

Index aténské burzy ATG klesl o 4,68 procenta na 738,25 bodu a oborový index řeckých bank ztratil zhruba deset procent. Index bank v eurozóně oslabil o více než dvě procenta, a zaznamenal tak nejhlubší ztrátu za šest týdnů.

Index italského trhu FTSE MIB odepsal 2,40 procenta na 22.328,03 bodu, zejména pod tlakem propadu akcií velkých italských bank. Německý index DAX klesl o 1,89 procenta na 10.984,97 bodu a pařížský CAC-40 oslabil o 1,75 procenta na 4815,36 bodu. Londýnský FTSE 100 po ztrátě 1,10 procenta sestoupil na tříměsíční minimum a uzavřel na 6710,52 bodu.

Nezvládaná vyjednávání vyvolávají otázku, zda mají obě strany vůli k dosažení kompromisu

„Nezvládaná vyjednávání vyvolávají otázku, zda mají obě strany vůli k dosažení kompromisu. Nadále tomu věříme, protože Grexit (odchod Řecka z eurozóny) by nikomu neprospěl,“ uvedla podle agentury Reuters Ruth van de Beltová ze společnosti Kempen Capital Management.

Obavy z vývoje kolem Řecka byly cítit i na trhu státních dluhopisů, kde investoři prodávali rizikovější obligace a naopak zvyšovali nákupy bezpečných německých papírů. Rostly tak výnosy, které požadují investoři od italských, španělských a portugalských dluhopisů, kde přirážka proti výnosům dluhopisů německých vzrostla na maxima za nejméně šest měsíců.

Výnosy obchodovaných řeckých dluhopisů s dvouletou splatností vystoupily o více než tři procentní body nad 29 procent, zatímco výnos desetiletých řeckých obligací stoupl mírnějším tempem na 12,5 procenta. Obrácená výnosová křivka u řeckých dluhopisů, kdy investoři od krátkodobých dluhopisů vyžadují mnohem vyšší výnos než od dlouhodobějších, je podle analytiků klasickým příznakem strachu, že dlužník vyhlásí v brzké době platební neschopnost.

Situací Řecka se budou ve čtvrtek zabývat ministři financí eurozóny, a to v situaci, kdy na konci měsíce vyprší platnost prodlouženého záchranného programu pro Řecko. Dohoda je přitom nutná, pokud Atény chtějí dosáhnout na zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun). Bez jejich získání Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na konci června splatný dluh zhruba 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy korun).

Řecko a věřitelé se obviňují z neúspěchu jednání, hrozí bankrot
Po neúspěchu víkendových rozhovorů mezi zadluženým Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli obě strany nejevily ochotu k dalším ústupkům a vzájemně se obviňovaly z nedostatečné vstřícnosti. Rostoucí obavy z bankrotu Řecka způsobily výrazný pokles na evropských akciových trzích, aténská burza ztratila téměř pět procent. Krach jednání vedl rovněž ke zrychlení odlivu vkladů z řeckých bank.

Mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová uvedla, že věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) již učinili vůči Řecku zásadní ústupky, aby dospěli k dohodě, která má zadluženou zemi zachránit před bankrotem. Naznačila, že řecká strana stejně vstřícná nebyla.

Atény naopak tvrdí, že podstatnou cestu ke kompromisu učinily ony, a podle mluvčího řecké vlády již výrazně vyčerpaly své možnosti. Řecký premiér Alexis Tsipras v názorovém sloupku listu Efimerida ton Syndakton napsal, že Řecko je připraveno trpělivě čekat, až se jeho mezinárodní věřitelé umoudří a začnou ve svých požadavcích vůči hospodářsky rozvrácené zemi uvažovat realisticky.

Ministr financí Janis Varufakis v rozhlasové stanici To Kokkino prohlásil, že Řecko se nikdy nepodepíše pod „prodloužení krize“, tedy pokračování programu zahraniční úvěrové pomoci výměnou za ekonomické reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními. „Jediné, co můžeme udělat, je počkat, až konečně partneři budou moci vést vážnou diskuzi,“ podotkl řecký ministr.