Řecký den D opět vyšuměl, aténská burza ale roste a čeká dohodu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: reuters

Jaroslav Bukovský
Opět není nic jasné. Ani včerejší jednání ministrů financí eurozóny, kteří měli rozetnout uzel řeckých dluhů a dalších půjček, nepřineslo očekávanou katarzi. Investoři mezitím divoce sázeli na tamní ekonomiku. Zpráva o údajně progresivním řeckém návrhu na evropském stole zvedla hodnotu místního trhu jen během několika hodin v přepočtu bezmála o 80 miliard korun.

Po rozčarování z dalšího politického patu však burziáni ocenili fakt, že věřitelé před Řeckem stále ještě nezabouchli dveře, poslední obchodní hodinka se tak odehrála v duchu překotných akciových nákupů.

Cílem spekulantů se staly zejména řecké banky. Ty se octly v existenčních problémech poté, co z nich lidé a firmy jen za posledních deset dní vybrali kolem osmi miliard eur vkladů, což odpovídá zhruba šesti procentům všech depozit v zemi. Finanční domy nezavřely brány jen díky stále rostoucí finanční podpoře Evropské centrální banky.

Sázky na další pomoc z Frankfurtu a blížící se dohodu udělaly na burze z akcií bank horké zboží. Krvácející řecké finanční ústavy tak během pondělka podražily takřka o dvacet procent.

Vývoj aténské burzyVývoj aténské burzy|e15

Juncker po summitu eurozóny míní, že dohoda o Řecku bude brzy

Nové návrhy, které řecká strana předložila svým evropským partnerům v noci na dnešek, jdou správným směrem. Po večerním jednání prezidentů a premiérů 19 zemí platících eurem to novinářům řekli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk. Juncker poté dodal, že podle něj bude dohoda uzavřena tento týden. Ministři financí eurozóny se sejdou znovu ve středu večer.

„Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme si dovolit - jak se říká na fotbalovém hřišti - hrát v prodloužení,“ uzavřel Juncker tiskovou konferenci po summitu.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové daly v prvním hodnocení nových řeckých návrhů věřitelské instituce najevo, že jde o dobrý výchozí bod pro intenzivní rozhovory.

Nyní podle ní musí začít nad návrhy podrobná práce, na kterou ovšem není příliš mnoho času. „Všichni si přejeme, aby Řecko zůstalo v eurozóně,“ podotkla německá kancléřka.

Také ona uvedla, že rozhodující schůzka euroskupiny, tedy ministrů financí, by se měla odehrát ve středu večer. Ve čtvrtek začíná v Bruselu dlouhodobě plánovaný summit Evropské unie.

Předseda unijních summitů Tusk, který jednání prezidentů a premiérů eurozóny svolal, novinářům řekl, že se podařilo dodat novou dynamiku dlouhodobě zablokovaným jednáním a zajistit, že všichni politici eurozóny rozumí situaci i sobě navzájem.

Francois Hollande: Řecká vláda v posledních několika dnech přijala svou odpovědnost

Řecký premiér Alexis Tsipras podle něj své evropské partnery ujistil, že jeho vláda bere věc vážně a hodlá se chovat konstruktivně. Pozitivně se na své závěrečné tiskové konferenci k možnosti brzkého uzavření dohody vyjadřoval také francouzský prezident Francois Hollande.

„Řecká vláda v posledních několika dnech přijala svou odpovědnost,“ poznamenal s tím, že konečná dohoda euroskupiny by měla přijít ještě před čtvrtečním a pátečním summitem EU.

Ne všichni se ale při odchodu z jednacího sálu vyjadřovali stejně optimisticky. „Dohoda je nutná pro nás všechny, pro Řecko, pro řecké občany, pro eurozónu, pro Evropu. Je nutná, ale jsme od ní stále daleko,“ prohlásila například litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Připomněla, že její země i další státy prožily v minulých letech těžké hospodářské časy, věděly přitom ale, že své hospodaření musí velmi bolestivě změnit.

Co navrhuje Řecko?
Řecká vláda ve svém nejnovějším návrhu mezinárodním věřitelům ve snaze dosáhnout úvěrové dohody navrhuje přesunout většinu položek do základní sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23 procent a zároveň postupně zvýšit hranici věku pro odchod do důchodu až na 67 let. Informoval o tom na svém serveru řecký list Ethnos.
Převod do základní sazby nemá ale zahrnovat elektrickou energii nebo základní potraviny, které mají dál být daněny jen 13 procenty. Léky, knihy nebo vstupenky do divadla mají být zatíženy nadále jen šesti procenty DPH.
Kromě zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu z průměrných 63 let u mužů a 59 let u žen mají Atény od počátku příštího roku také omezovat možnost odchodu do předčasného důchodu zrušením mnoha výjimek. Sníženy mají být také doplňkové důchody nad tisíc eur měsíčně, které jsou ale poměrně vzácné.
Řecký ministr hospodářství Jorgos Stathakis podle agentury Reuters sdělil, že Atény chtějí zavést novou daň pro podniky a pro bohaté. Zároveň tvrdil, že vláda premiéra Alexise Tsiprase dokázala nepřekročit nejzazší mez, kterou si stanovila, protože nepřistupuje ke snižování důchodů nebo platů státních zaměstnanců. Zároveň se také nemá zdražovat elektřina.
Řecká vláda podle Stathakise také souhlasí s tím, aby primární rozpočtový přebytek letos dosáhl jednoho procenta hrubého domácího produktu, příští rok dvou procent a v roce 2017 tří procent.
Přestože se kabinetu ovládaném především levicovou formací Syriza nepodařilo prosadit vyjednávání o umazání dalšího řeckého zahraničního dluhu, podle Stathakise bude tato otázka na pořadu jednání v příštích měsících.
Podle dalších zdrojů by řecká opatření měla vynést letos 2,7 miliardy eur a v příštím roce 5,2 miliardy. Největší změnou má být zvýšení odvodů na důchodové zabezpečení o 3,9 procenta, což by v příštím roce mělo ušetřit penzijnímu systému 800 milionů eur.

Atény se s věřiteli potřebují dohodnout, pokud chtějí získat zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého, balíku mezinárodní finanční pomoci. Bez finanční injekce budou mít Atény problémy splácet v příštích dnech a týdnech své závazky vůči MMF i ECB.

O podmínkách se jedná už od února. Před vyplacením peněz je ale i po domluvě s věřitelskými institucemi nezbytný souhlas ministrů financí eurozóny. V některých zemích, například v Německu, je navíc potřebný souhlas parlamentu. Všechny strany tak tlačí čas.