Většina obchodů na trhu je dnes organizována počítačovými algoritmy, také známými pod pojmem vysokofrekvenční obchodování. Problémy takovýchto systémů vyrovnat se s lavinou obchodních příkazů během chvil vrcholící nervozity na trzích se v poslední době staly centrem pozornosti.
Jádrem potíží je skutečnost, že náhlé a velké změny cen automatické obchodní systémy často vyhodnotí jako prostý omyl a ignorují je. Události, jako byly nenadálý propad ceny amerických dluhopisů přesně před rokem, lednové odpoutání švýcarského franku a srpnový pád akciových trhů, však ukázaly nákladnost takto mylného závěru.
Vysokofrekvenční obchodníci spoléhají na velké množství mírně ziskových obchodů. Obchodní algoritmy jsou kalibrovány a nejlépe fungují v prostředí stabilních a předvídatelných trhů. „Výhody těchto automatů jsou přesně opačné než výhody lidských obchodníků,“ řekl v rozhovoru pro deník Financial Times Marko Kolanovic z JP Morgan Securities. „Počítače mohou provést obchody milionkrát rychleji, ale chybí jim schopnost pochopit velké a nečekané cenové pohyby v reálném čase.“
Oficiální vyšetřování loňského propadu amerických dluhopisů ukázalo, že počítač na chicagské burze se musel najednou vyrovnávat s přívalem až čtyřiceti objednávek za milisekundu. David Clark, předseda představenstva britské asociace Wholesale Markets Brokers, uvedl: „Vysokofrekvenční obchodování je na vzestupu, ale to způsobuje problém, že likvidita na trhu je těžko předvídatelná.“
