Rubl se ke konci dne obchodoval k dolaru za zhruba 61,25 rublu a proti středě ztrácel asi 0,8 procenta. Přišel tak o zhruba jednoprocentní zisk, za kterým na začátku dne stálo oživení cen ropy a dodatečná opatření ruské centrální banky ke stabilizaci domácí měny. Rubl ale už ve středu smazal část výrazných ztrát z prvních dvou dní týdne, kdy se jeho kurz propadl až k 80 RUB/USD a na 100 rublů za euro.
Putin: Mohou za to vnější faktory, ale máme plány
Putin dnes prohlásil, že současná hospodářská situace Ruska byla vyprovokována „vnějšími faktory“. Dodal, že centrální banka již učinila adekvátní opatření a že Rusko má dostatečné devizové zásoby, které však bude využívat rozumně.
Šéf Kremlu rovněž zdůraznil, že již jsou vypracovány plány, které na konkrétní hospodářské potíže reagují. Upozornil nicméně, že Rusko prozatím kvůli podpoře rublu neplánuje omezovat domácí exportéry a nutit je k prodeji příjmů v zahraničních měnách.
Rubl dál výrazně klesá
Ruská měna tento týden prudce oslabovala, v úterý její kurz podle některých údajů poprvé v historii prolomil hranici 80 rublů za dolar a 100 rublů za euro. Ve středu však rubl výrazně oživil.
Centrální banka ve středu oznámila, že společně s vládou chystá kroky, které v případě potřeby zajistí ruským finančním společnostem dodatečný kapitál. Upozornila rovněž, že je připravena pořádat dodatečné devizové aukce.
Podle návrhu zákona zveřejněného na internetových stránkách ruského parlamentu hodlá vláda na podporu bankovního sektoru poskytnout dodatečný kapitál v objemu až jednoho bilionu rublů (zhruba 380 miliard korun).
Stabilita měny patřila k hlavním úspěchům Putinovy vlády, letošní vývoj však oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.
| Propad rublu je podle ruských státních médií pod kontrolou |
|---|
| Zatímco nezávislá média zpochybňují aktuální zvýšení úrokových sazeb centrální bankou jako krok ke krizi bankovního systému, státem kontrolované sdělovací prostředky ujišťují, že turbulence rublu jsou pod kontrolou, napsala agentura Bloomberg. |
| „Státem kontrolovaná média mají naprosto jiný úkol,“ vysvětlil politolog Alexej Makarkin. „Jejich prací není informovat obyvatele, ale vést propagandu. A proto se nyní snaží ujišťovat.“ Ruský prezident Vladimir Putin od nástupu k moci postupně získal státní podíl v každé důležité televizní stanici. A televize slouží jako hlavní informační zdroj pro většinu Rusů, kteří nežijí ve velkých městech. „To státu poskytlo neuvěřitelnou moc určovat podobu zpráv, které obyvatelé dostávají,“ poznamenal Bloomberg. |
| Ruská média kontrolovaná státem či Putinovými spojenci se ve zpravodajství k rublu zaměřila na vládní opatření proti krizi, pokud o měnových problémech vůbec informovala. Televize Rossija 24 nebo deník Izvěstija zprávy postavily na rozhovoru s guvernérkou centrální banky Elvirou Nabiullinovou, která tvrdila, že je připravena rubl bránit. List Rossijskaja gazeta a stanice REN TV přinesly optimistické reportáže o tom, jak rubl po svém propadu opět posílil. |
| Nezávislý list The Moscow Times v úterý napsal, že někteří Rusové si pondělního asi desetiprocentního propadu rublu ani nemuseli všimnout. Televizní stanice První kanál totiž v pondělí v hlavním vysílacím čase zmínila pokles hodnoty měny jen v krátkém příspěvku. Ten byl ve zpravodajském bloku navíc až pátý v pořadí - po zprávách o teroristickém útoku v Austrálii, likvidaci údajných teroristů v Rusku a dvou Putinových prohlášeních k vojenským přehlídkám a stavebním cílům. |
| „Zpráva o rublu dala pád hodnoty za vinu padající ceně ropy, ačkoli propad rublu byl v pondělí znatelně výraznější než propad (severomořské) ropy Brent,“ poznamenal The Moscow Times. |
