Ruská centrální banka dál bojuje s kurzem rublu, utrácí miliardy dolarů

Kurz rublu zažívá turbulentní časy.

Kurz rublu zažívá turbulentní časy. Zdroj: ctk

Na měnovém trhu v Rusku pokračují prudké otřesy a kurz rublu zahájil obchodování poklesem vůči dolaru o zhruba pět procent. Ztráty ale ruská měna brzy smazala a ještě posílila po zprávě, že ruské ministerstvo financí prodává na trhu devizy ze svých zásob. Centrální banka uvedla, že jenom v pondělí, kdy rubl utrpěl nejhlubší jednodenní ztrátu od roku 1998, na devizovém trhu utratila 1,96 miliardy dolarů (43,3 miliardy korun). Letos banka vydala na nákupy rublů na trhu přes 80 miliard dolarů.

Kurz rublu k dolaru na začátku dnešního obchodování ztrácel 5,2 procenta na 71,10 rublu za dolar, později ale proti úternímu závěru přidával tři procenta na 65,50 rublu. Ruská měna zažila pád, přestože ruská centrální banka v pondělí večer rozhodla o drastickém zvýšení úrokových sazeb a pokračuje v intervencích na podporu měny.

Centrální banka v úterý prohlásila, že je připravena zavést další opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů, a navázat tak na pondělní krok, kdy zvýšila základní sazbu o 6,5 procentního bodu na 17 procent.

Čtěte více:

Objevují se hlasy, že Rusko by mělo omezit pohyb kapitálu, to ale centrální banka a vláda odmítá. Ruské veřejné finance a devizové rezervy jsou nyní v mnohem lepším stavu než v krizovém roce 1998, měnová krize to ale může změnit.

Dlouhodobý vývoj kurzu rublu k dolaru

Propad rublu je podle ruských státních médií pod kontrolou
Zatímco nezávislá média zpochybňují aktuální zvýšení úrokových sazeb centrální bankou jako krok ke krizi bankovního systému, státem kontrolované sdělovací prostředky ujišťují, že turbulence rublu jsou pod kontrolou, napsala agentura Bloomberg.
„Státem kontrolovaná média mají naprosto jiný úkol,“ vysvětlil politolog Alexej Makarkin. „Jejich prací není informovat obyvatele, ale vést propagandu. A proto se nyní snaží ujišťovat.“
Ruský prezident Vladimir Putin od nástupu k moci postupně získal státní podíl v každé důležité televizní stanici. A televize slouží jako hlavní informační zdroj pro většinu Rusů, kteří nežijí ve velkých městech. „To státu poskytlo neuvěřitelnou moc určovat podobu zpráv, které obyvatelé dostávají,“ poznamenal Bloomberg.
Ruská média kontrolovaná státem či Putinovými spojenci se ve zpravodajství k rublu zaměřila na vládní opatření proti krizi, pokud o měnových problémech vůbec informovala. Televize Rossija 24 nebo deník Izvěstija zprávy postavily na rozhovoru s guvernérkou centrální banky Elvirou Nabiullinovou, která tvrdila, že je připravena rubl bránit. List Rossijskaja gazeta a stanice REN TV přinesly optimistické reportáže o tom, jak rubl po svém propadu opět posílil.
Nezávislý list The Moscow Times v úterý napsal, že někteří Rusové si pondělního asi desetiprocentního propadu rublu ani nemuseli všimnout. Televizní stanice První kanál totiž v pondělí v hlavním vysílacím čase zmínila pokles hodnoty měny jen v krátkém příspěvku. Ten byl ve zpravodajském bloku navíc až pátý v pořadí - po zprávách o teroristickém útoku v Austrálii, likvidaci údajných teroristů v Rusku a dvou Putinových prohlášeních k vojenským přehlídkám a stavebním cílům.
„Zpráva o rublu dala pád hodnoty za vinu padající ceně ropy, ačkoli propad rublu byl v pondělí znatelně výraznější než propad (severomořské) ropy Brent,“ poznamenal The Moscow Times.

Podle analytiků povede pád rublu k prohloubení recese, protože vysoké úroky ochromí růst, a ruským firmám se prudce prodraží splácení zahraničních úvěrů. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozí ztráta dvou klíčových pilířů jeho popularity - finanční stability a prosperity, a to právě v době, kdy se kvůli krizi na Ukrajině prudce zhoršily vztahy Ruska se Západem.

Hospodářská krize postihla od 90. let řadu ekonomik
RUSKO - V srpnu 1998 vláda a centrální banka oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající v uvolnění kurzu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, země se dostala do finanční krize. Otřesy v Rusku byly prohloubeny i asijskou krizí, poklesem cen ropy a klesající důvěrou zahraničních investorů. Krize vedla až k demisi vlády. V chaosu se Rusko potácelo rovněž při měnové krizi v roce 2008, kdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva. V současnosti vyvolal paniku v zemi strmý pád rublu, měna poprvé v historii prolomila hranici 80 rublů k dolaru a od začátku roku ztratila polovinu své hodnoty.
BRAZÍLIE a LATINSKÁ AMERIKA - V lednu 1999 se během „černého úterka“ na brazilské burze propadla jinak stabilní brazilská měna real proti dolaru o více než osm procent. Jedním z důvodů stále se výrazněji rýsující recese byla politika vysokých úvěrových sazeb na podporu realu. Krizi neodvrátil ani záchranný balík od MMF. Již v roce 1982 vysoká zadluženost části latinskoamerických zemí (Mexika, Brazílie a Argentiny) vedla k jejich platební neschopnosti. Spojené státy a MMF sice nejhorší krizi zažehnaly, v některých zemích, jako například v Brazílii, trvá ale hospodářská stagnace celá desetiletí. Také Argentina zažila v letech 2001 a 2002 hlubokou ekonomickou krizi s devalvací a největším státním bankrotem na světě.
TURECKO - Počátkem roku 2001 muselo opustit systém pevných směnných kursů a uvolnit měnu, což snížilo hodnotu turecké liry na polovinu a vedlo k rozkladu finančního systému v zemi. Ta se musela vzdát reformních opatření dohodnutých s MMF při předchozí krizi. Krize likvidity, která si vynutila růst úrokových sazeb a odčerpala většinu devizových rezerv, postihla Turecko již v listopadu 2000. MMF schválil Turecku jeho program reforem a finanční injekci, která jej měla vytáhnout z nejhorší poválečné recese.
SVĚTOVÁ FINANČNÍ KRIZE - Od jara 2007 byla ekonomika pod tlakem krize amerických rizikových hypoték, která se postupně přelila do světa. V Evropě začal propad v srpnu 2007 po zprávě francouzské banky BNP Paribas o zmrazení tří fondů, které investovaly na trhu rizikových hypoték v USA. Následoval prudký růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit. Období bylo poznamenáno vlnou akvizicí, bankrotů a znárodňování finančních institucí. Řada zemí ohlásila záchranné plány zvýšení záruk na bankovní vklady. Na prahu bankrotu se například ocitl Island.
ŘECKO - V květnu 2010 balancovalo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Výměnou za ni ale musela tamní vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo recesi. Z té se řecká ekonomika počátkem tohoto roku vymanila.