„Mnohé rozvíjející se země docházejí k tomu, že ekonomická i geopolitická rizika sílí, a tak roste i jejich zájem o zlato. Seznam zemí, které ukládají stále větší část bohatství do zlata, se navíc rozšiřuje,“ uvádí spoluautor studie Alistair Hewitt.
Vedle Číny a Ruska tak vsadily v uplynulých měsících na zlato podstatně více i Spojené arabské emiráty, Kazachstán či Jordánsko, přes tři tuny cenného kovu se během třetího čtvrtletí přestěhovaly dokonce i na Ukrajinu.
Centrálním bankám nahrává propad komoditních cen, levněji se zlato obchodovalo naposledy před pěti lety. „Fundamenty nejsou zlatu nakloněny, překážkou jeho růstu je blížící se růst úrokových sazeb ve Spojených státech či stále nízká inflace,“ vysvětluje analytik ČSOB Petr Báča. Větší zájem o zlato měly banky v historii jen jednou, během loňského léta nakoupily o čtyři tuny kovu více než v uplynulém čtvrtletí.
Centrální banky začaly znovu hromadit zlato za finanční krize. Od roku 2010 zvýšily zásoby drahého kovu o takřka 2500 tun, v pěti předchozích letech zlaté rezervy rozpouštěly tempem čtyř set tun ročně. Nejvíce rezerv, takřka tři čtvrtiny, mají ve zlatě Spojené státy.
