Skandál Libor: manipulovaly se prý i ceny pohonných hmot

List se odvolává na zprávu G20, která uvádí, že trh s ropou je doširoka otevřený „manipulaci a zkreslování“. Obchodníci v bankách, stejně jako ropné společnosti či hedgeové fondy, mají podle zprávy důvod zkreslovat trh a je pravděpodobné, že se pokoušejí hlásit nepravdivé ceny.
Politici a některé zájmové skupiny podle listu varují, že snaha o manipulaci s cenami ropy ovlivní i cenu, kterou řidiči platí u čerpacích stanic za benzin. V Británii přitom začátkem letošního roku cena jednoho litru bezolovnatého benzinu vystoupila na rekordních 137 pencí (více než 44 korun).
Člen britského parlamentu Robert Halfon řekl, že „centrální banka se na tuto záležitost musí okamžitě podívat“. Halfon vedl skupinu zhruba stovky dalších britských zákonodárců, kteří už dříve vyzvali k zajištění nižších cen pohonných hmot.
„Chceme vědět, zda se s cenami ropy manipuluje podobně, jako se sazbou Libor. Má to dopady na miliony lidí v celé naší zemi, kterým není lhostejné, kolik u čerpací stanice zaplatí za benzin,“ řekl Halfon, jehož list cituje. Čerpací stanice totiž ceny ropy běžně používají jako vodítko ke stanovování cen pohonných hmot.
„Politici se snaží nahnat hlasy pomocí vyšetřování manipulace s cenami komodit. Taková aktivita ze strany bank a institucionálních investorů se však velmi těžko dokazuje,“ uvedl analytik Boris Tomčiak ze společnosti Colosseum.
Manipulace není bez rizika
Průměrné referenční ceny ropy se počítají na základě dat, která poskytují obchodní firmy. To jsou banky, hedgeové fondy, ale také samotné energetické společnosti. Podobně jako u sazeb Libor je tento trh neregulovaný, což znamená, že všichni účastníci spoléhají na to, že firmy, které data poskytují, jednají čestně.
„Firmy mohou snadno zveřejňovat je takové obchody, které jsou v jejich nejlepším zájmu, aby je zbytek trhu viděl tak, jak oni chtějí,“ naznačila v dřívější zprávě jednu z možných cest manipulace G20.
„Cena ropy se určuje na základě obchodování na světových trzích. Manipulace je možná tak, že by se banky dohodly, že v jeden den začnou ve velkém nakupovat a prodávat danou komoditu. Šlo by však o strategii s nejistým výsledkem, protože trh by mohl bankéře převálcovat,“ dodal Tomčiak.
Skandál kolem manipulace s mezibankovní sazbou Libor se objevil už dřív a znovu na povrch vyplaval koncem června. Vyšlo totiž najevo, že britská banka Barclays v této souvislosti zaplatila úřadům ve Velké Británii a v USA pokutu skoro 450 milionů dolarů (asi 9,1 miliardy korun). Rezignaci kvůli tomu oznámil předseda správní rady banky Marcus Agius, stejně jako výkonný ředitel Bob Diamond.