Stagflace komplikuje miléniálům snění o životě bez práce a přepisuje zavedené rentiérské triky

Autoři pouček, kterými se řídí přívrženci myšlenek vyjádřených zkratkou FIRE (Financial Independence Retire Early – finanční nezávislost a předčasný odchod ze zaměstnání), některé své klíčové triky kvůli stagflaci přehodnocují. Experti varují, že život z úspor a výnosů z investic bude výrazně nedosažitelnější. Část českých miléniálů je ovšem v klidu. Na poměry okolních zemí mimořádně vysokou inflaci nevnímají jako zásadní problém, ale spíše jako finančního pomocníka.

Pro mnoho lidí je to mimořádně lákavá představa. Stačí nějakou dobu veškerou energii a volný čas věnovat vydělávání peněz, utrácet jen za uspokojení životně nezbytných potřeb, vhodně peníze uložit a pak už si jen veškerou dřinu kompenzovat možností dožít zbytek života z úspor a investičních výnosů. Nejrůznější tipy, triky a zkratky na dosažení tohoto snu si mezi sebou sdílejí fanoušci neformálního „hnutí“ FIRE a populárního blogu Mr. Money Moustache, který od roku 2011 píše kanadský bývalý softwarový inženýr Peter Adeney známý tím, že spolu se svou manželkou odešli do důchodu už ve 30 letech. Od svých dvaceti let usilovně šetřil a všechny volné prostředky ze své mzdy okamžitě investoval. Základní poučka, kterou se on a jemu podobní rentiéři řídí, vypadá přitom až banálně.

Nejčastěji má formu pravidla, že by budoucí mladí penzisté měli mít k dispozici pětadvacetinásobek svého ročního příjmu, přičemž z tohoto balíku by pak v prvním roce „penze“ měla na živobytí padnout nanejvýš čtyři procenta. V následujících letech dochází k úpravě „čerpané“ částky o hodnotu inflace. V ideálním světě, k němuž měla alespoň z pohledu investorů minulá dekáda hodně blízko, náklady na život pokrývá průběžné zhodnocování portfolia. Zastánci FIRE si tyto finty osvojili, ale fakticky navazují na to, co během 90. let zpopularizoval finanční poradce Bill Bengen. Pomoci měla jeho poučka původně hlavně lidem, kteří plánovali skončit s aktivní kariérou až ve druhé polovině svého života. Teď ale radí brát své „pravidlo čtyř procent“ s velkým odstupem. Rentiéři by podle Bengena měli ze svých železných finančních zásob odčerpávat menší podíl. A přehodnotit rozložení portfolia.

Stagflace aneb Jak vypadá investorské peklo. Provede vás jím redakční expert na finanční trhy Jarda Bukovský, podívejte se na video:

Z(a)tracená čísla • Videohub

Za normální makroekonomické situace podle svého vyjádření pro Wall Street Journal radil investovat 55 procent úspor do akcií a 45 do dluhopisů, teď je údajně lepší držet 70 procent jmění v hotovosti. V akciích jen dvacet procent, v dluhopisech dokonce jen deset – alespoň do doby, než bude zřejmější, jakým směrem se finanční trhy ubírají z dlouhodobější perspektivy. Bengen současně přiznává, že představa držby tak velkého podílu hotovosti mu nedělá dobře. Akcie mu ale při současných cenách pořád připadají drahé. Podle tvůrce webu Investing Long Term Marka Chena je prakticky jisté, že během příštích deseti let bude těžší si na brzký odchod do profesní penze vydělat.

Blogger Adeney ale konkrétně inflaci nevidí jako zásadní problém. Ještě začátkem letošního roku radil hlavně nepanikařit a zkusit si dlouho nevídané období inflace užít jako cennou zkušenost. Píše, že i pro lidi žijící z investic je inflace obvykle neškodná, neboť mnohdy nafukuje i hodnotu aktiv. Jeho čtenáři ale argumentují, že Adeney pomíjí táhlou stagflaci 70. let. Tehdy během deseti let posílil index Dow Jones o pouhých pět procent. Miléniálové z Česka, s nimiž web E15.cz hovořil, ale zatím navzdory vyšší míře inflace než v USA zůstávají poměrně optimističtí, neboť věří, že myšlenka finanční nezávislosti je nadále uskutečnitelná i v tuzemských ekonomických podmínkách.