Stříbro letos na komoditních trzích vynese více než zlato

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: wikimedia

Drahé kovy za sebou mají těžký rok. Zlato přišlo o 27 procent své hodnoty, stříbro téměř o třetinu. Letošní rok pro ně nebude podle analytiků o mnoho lepší, stříbro se však proti zlatu jeví slibněji.

Podle prognózy Bank of America Merrill Lynch stříbro letos dosáhne ceny 26,38 dolaru za troyskou unci, což při současné ceně dvaceti dolarů za unci představuje růst o 35 procent. Stejná prognóza naopak věští zlatu průměrnou letošní cenu v blízkosti 1300 dolarů, tedy jen pět procent nad současnou cenou.

Ne všichni jsou ale v odhadu výkonu cenných kovů tak optimističtí jako Bank of America. Například švýcarská UBS minulý měsíc upravovala očekávané letošní ceny komodit směrem dolů. Letos banka očekává cenu stříbra na úrovni 20,50 dolaru za unci, přičemž ještě před pár měsíci to bylo 25 dolarů.

Revidovaná hodnota by znamenala potenciál růstu oproti současné ceně pouhá dvě procenta. U zlata snížila UBS očekávanou cenu z 1325 na 1200 dolarů za unci, tedy dokonce pod současnou cenu.

Analytici výzkumné společnosti GFMS, která patří pod Thomson Reuters, predikují stříbru pro letošek cenu 20,42 dolaru. „Posilující americký dolar a oživující ekonomika odtáhnou investory od drahých kovů směrem k akciím a dluhopisům,“ tvrdí GFMS.

Vývoj hodnoty stříbra za poslední 2 roky:Graf 6. 1. 2014.Graf 6. 1. 2014. | vagaday@mf.cz

Nejvíce pesimistická je tradičně prognóza banky Goldman Sachs. Ta očekává patnáctiprocentní pokles ceny zlata, který stáhne cenu volatilnějšího stříbra dolů o dvacet procent pod 16 dolarů za unci.

Při projektování budoucích cen je nutné počítat s vývojem poptávky a nabídky. „Poptávka po těženém stříbře bude pokračovat i v roce 2014, od roku 2004 roste tempem tři procenta ročně a letos očekáváme meziroční růst o jedno až dvě procenta,“ napsali do svého odhadu analytici britské banky Barclays.

Zlato dosáhlo svého nominálního maxima na konci léta roku 2011. Na hranici 1900 dolarů za unci tehdy kov dohnal strach z hrozící inflace plynoucí z reakce centrálních bank na finanční krizi. Banky totiž začaly snižovat cenu peněz, když každý měsíc posílaly do ekonomiky desítky miliard dolarů.