Saúdská Arábie tento měsíc kvůli vysoké globální produkci ropy a očekávané slabé poptávce rozpoutala cenovou válku. Za hlavního rivala Rijádu jsou považovány Spojené státy, které těžbou z břidlic podrývají jeho postavení. Experti však nejsou jednotní v tom, zda Perský záliv může tento boj vyhrát.
„Saúdské komentáře naznačují, že Rijád může opustit strategii držení cen kolem sta dolarů za barel a zaměřit se na podíl na trhu,“ komentoval dění pro deník The New York Times Jeff Dietert z investiční banky Simmons & Company. Ropa Brent včera dočasně oslabila až k 84 dolarům, což je 47měsíční minimum. Podle neoficiálních informací je přitom Rijád ochotný nechat ceny spadnout na rok či dva i na osmdesát dolarů. Aktuálně se proto příliš neočekává, že OPEC se na listopadovém zasedání dohodne na snížení těžby.
Saúdská Arábie počátkem měsíce zaútočila na asijské i evropské zákazníky s nabídkou nižších cen. List The Wall Street Journal citoval nejmenované zákazníky, podle nichž země používá poměrně agresivní taktiku.
Surovinovou velmoc následují i další státy. Írán minulý týden oznámil, že v listopadu prodá ropu asijským kupcům s nejvyššími slevami za posledních šest let, s podobnou nabídkou přišel i Irák. „Co se děje na trhu, je dobré pro velké zákazníky Blízkého východu, jako jsme my,“ chválil si pro Bloomberg aktuální stav Ashok Balasubramanian z Indian Oil.
Členové OPEC jsou přitom různě odolní, Venezuela už nyní volá po povzbuzení cen. Zatímco Írán by k vyváženému rozpočtu podle studie Citigroup potřeboval, aby ceny vystoupaly nad 130 dolarů za barel, Saúdské Arábii stačí 89 dolarů. Ještě lépe jsou na tom Spojené arabské emiráty, které nebudou mít hospodářské problémy, pokud ceny nespadnou pod 74 dolarů.
Experti navíc podotýkají, že zpomalit americký břidlicový boom nebude snadné, jelikož se na něm podílí mnoho společností, které provozují velké množství vrtů. „Je to jako otočení letadlové lodi – nemůžete to provést na pětníku,“ řekl agentuře Reuters Roland Burns z texaské společnosti Comstock Resources.
O 17 procent víc věží v Severní Americe
Počet těžebních věží v Severní Americe aktuálně přesahuje 1600, oproti minulému roku jde o sedmnáctiprocentní nárůst. Americká produkce je tak nejvyšší za třicet let. Někteří analytici tvrdí, že části firem se vyplatí těžit i při výrazně nižších než současných cenách.
Další však namítají, že Rijád a další členové OPEC jsou připraveni na vleklou válku, jelikož kalkulují s tím, že v delším horizontu jsou jejich náklady nižší než v případě břidlicových těžařů. Připomínají, že podobně se jim podařilo nahlodat rentabilitu produkce ostatních hráčů v osmdesátých letech. Dobývání saúdské ropy je obecně považováno za nejlevnější, jelikož tamní ložiska jsou velká a v malých hloubkách.
| Levná ropa oddaluje zvyšování sazeb |
|---|
| Padající ceny ropy na světových trzích přirozeně ovlivňují dění v londýnské City i v sídle samotné britské centrální banky. Bank of England bude muset odložit plánované zvyšování základní úrokové sazby, kterou již řadu let drží na úrovni 0,5 procenta kvůli příliš levné ropě. „Dlouho jsme se domnívali, že Bank of England sazbu zvýší v únoru příštího roku,“ řekl agentuře Bloomberg Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight. „Nyní ale roste pravděpodobnost, že se tak minimálně do poloviny příštího roku nestane.“ Cena barelu severomořské ropy Brent se potápí stále hlouběji pod 90 dolarů a ve srovnání s letošním červnem je již levnější zhruba o třetinu. Analytici navíc předpokládají další pokles. Za to mohou obavy o budoucí vývoj světové ekonomiky. Britští centrální bankéři v čele s Kanaďanem Markem Carneyem si už letos na jaře plánovali brzké zvyšování úrokových sazeb. Tyto plány budou muset, alespoň na čas, opět odložit. Levnější benzin ve Spojeném království tlačí dolů inflaci, která aktuálně dosahuje hodnoty 1,2 procenta. Ke dvouprocentnímu cíli centrální banky je tedy daleko. To je naprosto odlišný obrázek než před rokem, kdy ekonomové bili na poplach, že je třeba urychleně zvýšit sazby. Inflace tehdy přesahovala pět procent. Nyní se meziroční růst cen může dostat pod jedno procento. „Můžeme říci, že zhruba desetiprocentní pokles ceny ropy srazí inflaci o 0,1 až 0,2 procentního bodu. To znamená, že při poklesu ceny ropy na 80 dolarů za barel a níže můžeme očekávat inflaci pod jedním procentem,“ napsal ve zprávě pro klienty Robert Wood, ekonom firmy Berenberg. |
Těžba v arktické oblasti je v ohrožení
Rusko patří mezi světové ropné giganty, šéf Lukoilu Vagit Alekperov však před časem na investičním fóru v Soči uvedl, že západní sankce ohrožují dvacet procent ruské těžby. Postihy jsou navrženy tak, aby těžařům znemožnily průzkum a produkci z hlubin moře a arktického pobřeží či rozvoj těžby ropy z břidlic. Počítá se s tím, že ruské konvenční zdroje rychle vysychají a už nyní jsou k jejich dobývání mnohdy zapotřebí sofistikovaná americká zařízení.
Alekperov zdůraznil, že Lukoil se proto poohlíží po podobných technologiích doma a v Asii. „Ne všechno ale může být plně nahrazeno,“ podotkl. Šéf Rosněfti Igor Sečin naopak prohlásil, že sankce nezabrzdí průzkum v Severním ledovém oceánu. Firma nedávno oznámila, že společně s americkou společností Exxon Mobil dokončila v létě započatý průzkum vrtu Universitetskajav Karském moři, v nejsevernějším světovém nalezišti. V Rusku panuje přesvědčení, že v oblasti jsou zásoby suroviny, které by se mohly rovnat ložiskům v Saúdské Arábii.
Rosněfť tvrdí, že první objevy jsou optimistické, hovoří o nálezu velmi kvalitní lehké ropy i plynu. Je však ještě potřeba zpracovat data, aby bylo jasné, zda se těžba vyplatí. „Je to naše společné vítězství. Bylo ho dosaženo díky našim přátelům a partnerům z firem Exxon Mobil, North Atlantic Drilling, Schlumberger, Halliburton, Weatherford, Baker, Trendsetter, FMC,“ zdůraznil Sečin zapojení západních firem.
List Financial Times však s odkazem na zdroje blízké projektu ruské nadšení zpochybňuje. Podle nich první výsledky nejsou průkazné a oblast bude třeba lépe prozkoumat. A to může být pro Rosněfť velmi komplikované. Exxon se po zavedení sankcí musí z projektu stáhnout, i když dostal kvůli specifikům arktické těžby jistý čas na zastavení prací.
Smlouva za 3,2 miliardy dolarů
Celková hodnota smlouvy z roku 2011 mezi oběma giganty na průzkum Karského a Černého moře dosahuje 3,2 miliardy dolarů. Podle některých zdrojů už společnosti na místě investovaly stovky milionů. Reuters tvrdí, že Exxon letos utratil další miliony ve snaze lobbovat u americké administrativy proti sankcím.
Rentabilitu projektu navíc komplikují nízké ceny suroviny. Sečin v televizi připustil, že projekt je náročnější než průzkum vesmíru. „Jeho rozvoj během příštích pár let bez podílu zahraničních partnerů nebude možný,“ řekl The Moscow Times analytik Andrej Poliščuk z Raiffeisenbank v Moskvě.
Vzhledem k tomu, že těžební sezona v oblasti je krátká a právě skončila, má však Rosněfť čas v podstatě až do června. Experti čekají, že změkčení postihů přijde dříve než za rok. „S tím, jak je Evropa stále závislá na zemním plynu pro vytápění, se dá během zimy čekat pokrok a kompromis, který minimalizuje dopad sankcí,“ konstatoval podle listu The Washington Times analytik Inflection Point Consulting Anthony Ruben.
