Světu chybí prakticky cokoliv. Obavy z inflace rostou | E15.cz

Světu chybí zásoby. Cokoliv řeknete, tak toho máme nedostatek, hlásí velké firmy

Vladan Gallistl

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Začátkem minulého roku, kdy se začala rozjíždět koronavirová pandemie, se lidé vrhli hromadně do obchodů a hromadili zásoby. Nyní se stejnou vervou nakupují firmy, protože na světovém trhu chybí celá řada surovin a výrobků.

Ve světové ekonomice dochází čipy, dřevo, ocel, měď, přes kávu, pšenici až po plastové obaly a lepenkové krabice. „Dochází všechno, není dřevo, papír ani plasty,“ dodává obalový expert Vlado Volek z Obalového institutu SYBA.

Podobnou zkušenost ale mají firmy po celém světě. „Cokoliv řeknete, tak toho máme nedostatek,“ uvedl Tom Linebarger, výkonný ředitel strojírenské firmy Cummins.

Důvodem je prudké oživení globálního hospodářství, kterému však nestačí výrobní kapacity. Výrobci matrací přes automobilky až po výrobce hliníkových fólií následně nakupují více materiálu do zásoby, aby zvládli rychlý nárůst poptávky po svém zboží.

Doslova run proběhl na americkém trhu na zásoby polyuretanové pěny, z níž se vyrábí matrace. Příčinou byla krutá zima na jihu, k níž se podle Dennise Wolkina z výrobce matrací Colgate Matress přidalo to, že „společnosti dělaly přemrštěné objednávky a snažily se nahromadit, co mohly“.

Nejde ale o žádnou výjimku. „Dodávky plechovek máme díky dlouhodobým kontraktům zajištěné, stejně tak máme zasmluvněnou i cenu obalů. Zvýšený zájem o plechovky je ale aktuálně vidět v celé Evropě, což se odráží ve změně zásobování prázdnými obaly,“ upozorňuje technický ředitel Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík s tím, že dříve mohl pivovar stáčet velké množství plechovek naráz, protože byl k dispozici pravidelný přísun. „Nyní stáčíme stejné množství po několika menších šaržích v několika cyklech, čímž nám rostou náklady na výrobu piva.“

K velké poptávce po celé řadě produktů či surovin se přidávají problémy s dopravou a prudký růst cen, což vyvolává obavy, že rozžhavená světová ekonomika vyvolá inflaci.

Příčinou současného stavu je reakce států na koronavirovou krizi. „Vlády a centrální banky, ve snaze zachránit všechno a všechny, to s pomocí přehnaly,“ zdůrazňuje Boris Tomčiak, analytik Finlord. Do světové ekonomiky nalily největší světové ekonomiky biliony dolarů, čímž ji nepřiměřeně „naspeedovaly“. A na to nedokázali producenti rychle zareagovat.

Výsledkem jsou silné inflační tlaky. A jsou viditelné všude. „Zdražují prakticky všechny stavební materiály. Nejvíce se to projevuje na růstu cen dřeva. Například loni jsem kupoval kubík vyschlých dubových prken za 35 tisíc korun, aktuálně to je přes 42 tisíc korun,“ říká Igor Slavík, truhlář a podlahář. Přestože svou vlastní práci nezdraží, tak jen vstupní náklady zdraží cenu pro zákazníky o desetinu.

Plasty pak zdražily podle Volka až o sto procent a vyšší jsou i další suroviny pro obaly. „Obal může velice hrubě tvořit deset procent z ceny produktu. Když obal zdraží o 40, 50 či 100 procent, tak se to v nějakých procentech promítne i do celkové ceny výrobku,“ doplňuje Volek. Kromě dražších surovin se na vyšší ceně obalů podepisují podle něj poplatky dané politikou Evropské unie.

Co všechno chybí na trhu

Obaly

Na světovém trhu začíná nedostatek už u obalů pro zboží. Chybějí plastové obaly, lepenkové krabice či hliníkové plechovky. „Nedostatek je úplně všeho. Nejsou suroviny, nejsou plasty,“ popisuje situaci na trhu Vlado Volek, obalový expert z Obalového institutu Syba.

Nedostatek hliníkových plechovek už pocítil kalifornský výrobce nápojů Monster Beverage. A je viditelný i v Evropě. „Zvýšený zájem o plechovky je aktuálně znát v celé Evropě, což se odráží ve změně zásobování prázdnými obaly,“ uvádí technický ředitel Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík a dodává: „Zatímco dříve jsme mohli stáčet velké množství plechovek najednou, protože jsme měli k dispozici dostatečný pravidelný přísun, nyní stáčíme stejné množství po několika menších šaržích v několika cyklech, čímž nám rostou náklady na výrobu piva.“

Zvýšené náklady na obaly se podle Volka promítnou i do ceny produktů. Samotný obal totiž podle něj představuje desetinu celkové ceny zboží. /gal/

Měď

Cenu mědi stejně jako ostatních kovů táhne nahoru především obnovená průmyslová produkce, které nestačí těžba. Přispívají také stimulační programy vlád, jejich snaha o snížení produkce skleníkových plynů a rovněž otevření ekonomik po zvládnutí koronavirové pandemie.

Na začátku května dosáhla cena mědi svého nového rekordu, když se tuna prodávala za téměř 10 400 dolarů, čímž překonala předchozí maximum z roku 2011. Kov se používá nejen ve stavebnictví, ale rovněž při výrobě elektromobilů či praček. „Patří mezi takzvané zelené či ekologické kovy, u nichž se v nadcházejících letech očekává značný růst poptávky spojený se zvyšujícím se tempem ekologické transformace a dekarbonizace,“ sdělil Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.

V posledních dnech se však ceny mědi dostaly pod deset tisíc dolarů za tunu kvůli snahám čínské vlády ochladit růst cen komodit. /gal/

Med

Na nedostatek a zdražení se musejí připravit i milovníci medu od českých včelařů. Svědčí o tom i cedule za okny domů, kde se nabízel med. Nyní je tam přidaná cedulka s nápisem „Vyprodáno“.

Důvodem je současné chladné a větrné počasí. „Včely nemají šanci vylétnout, fouká vítr. Máme konec května a přísun medu je nulový,“ upozorňuje Petr Malý, včelař z Dolních Břežan u Prahy. Včelaři proto musejí podle něj včelstva dokrmovat. „Med stačí včelám maximálně pro jejich potřebu.“ Pro produkci medu jsou přitom podle Malého nutné alespoň dva týdny pěkného počasí – ideální je teplota mezi 20 až 25 stupni Celsia.

Včelaři oproti uplynulému roku očekávají pokles produkce medu až na poloviční úroveň. Výsledkem bude dopad na jeho cenu. „Kilo medu jsem prodával okolo 200 korun, záleží na druhu. Letos zvažuji zdražení až o dvacet korun,“ doplňuje Malý. /gal, das/

Čipy

Nedostatek čipů pociťují automobilky i výrobci televizí či smartphonů, včetně oblíbené konzole Playstation 5 od japonského kolosu Sony. Chybějí přitom čipy za stovky dolarů i ty za více než tisíc dolarů. Problémy způsobují také polovodiče v hodnotě jednoho dolaru, jejichž jediným úkolem je dávat pokyny pro osvětlení displeje telefonu, monitoru či navigačního systému v autě. „Nic podobného současné situaci jsem neviděl za posledních dvacet let od založení firmy,“ vykresluje situaci na trhu Jordan Wu, spoluzakladatel a šéf společnosti Himax Technologies, která je vedoucím dodavatelem čipů pro ovládání displeje.

Za potížemi odvětví stojí celá řada událostí. Nezvykle tuhá zima v Texasu narušila činnost místních producentů, požár v japonské továrně zastavil výrobu na měsíc a sucho na Tchaj-wanu pak ztěžuje výrobu polovodičů, které jsou náročné právě na dodávky vody. Problémy s nedostatkem čipů se podle šéfa Intelu Pata Gelsingera nepodaří vyřešit ještě několik let. /gal/

Káva

Sucho v Brazílii bude mít nepříznivý dopad na sklizeň kávy, což se už promítá na světových burzách. Cena kávy arabica se na komoditních trzích dostala už na čtyřleté maximum, když se libra (0,45 kilogramu) prodávala za více než 1,5 dolaru. Kromě toho obchod komplikuje rovněž doprava z Asie, kde se nacházejí velcí světoví producenti kávy – Vietnam a Indonésie. Zdražování kávy má i další příčiny. „Tou hlavní je postpandemické otevírání a zotavování ekonomik v Severní Americe a v Evropě. Lidé v těchto částech světa se vracejí i do kaváren a jsou ochotni na kávě nijak nešetřit, neboť mají pocit, že si v posledním roce celkově moc nedopřávali,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. /gal/

Dřevo

Ceny dřeva od začátku roku vystřelily prudce nahoru. Komodita zdražila na spotovém trhu o šedesát procent na téměř 1400 dolarů za 2,36 metru krychlového. Během letošního roku se cena dostala dokonce až k 1700 dolarům.

Prudký nárůst se přibrzdil až v posledních dnech. Cenu táhne nahoru poptávka v USA, kde se dřevo používá pro výstavbu domů.

Zdražení základního materiálu už pociťují čeští truhláři. „Například loni jsem kupoval kubický metr vyschlých dubových prken za 35 tisíc korun, aktuálně to je přes 42 tisíc korun,“ uvádí truhlář a podlahář Igor Slavík s tím, že zdražují rovněž laky, tmely a další materiály. „Svou práci zdražit prakticky nemůžu, ale klienty předem upozorňuji, že z důvodu rostoucích vstupních nákladů budou ceny zakázky o deset procent vyšší než před pandemií,“ dodává Slavík. /gal, nos/

Lodní doprava

V polovině května se cena lodní dopravy podle ukazatele Baltic Exchange Dry Index dostala na nejvyšší úrovně od roku 2010. Index, který měří náklady na lodní dopravu, vzrostl začátkem května na 3266 bodů. „Objem dopravy je nad předkoronavirovou úrovní,“ sdělil agentuře Bloomberg Burak Cetinok, šéf analýz společnosti Arrow Ship­ping Group. Podle něj byla poptávka v uplynulých dvanácti měsících tažena zejména Čínou, ale nyní se k ní přidává zbytek světa. Vysoký zájem o přepravu zboží bude krátkodobě dále zvyšovat poptávku po lodní dopravě. „Trh je nyní tak silný, že majitelé raději dále provozují starší lodě, které by při normální situaci skončily sešrotované,“ vykresluje Peter Sand, hlavní analytik lodní dopravy ve společnosti Bimco. /gal/

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah