Komerční banky budou muset od 22. ledna platit centrální bance úrok 0,25 procenta z takzvaných vkladů na viděnou přesahujících deset milionů švýcarských franků (zhruba 230 milionů korun). Tento typ vkladů umožňuje každodenní výběr peněz.
Koncem minulého týdne měly komerční banky tímto způsobem u centrální banky uloženo 313 miliard švýcarských franků (více než sedm bilionů korun). To odpovídá zhruba polovině hrubého domácího produktu země, napsala agentura Reuters.
Centrální banka se zavedením záporné depozitní sazby snaží zabránit zpevnění domácí měny pod hranici 1,2 franku za euro, kterou si stanovila jako limit již v době světové finanční krize. Banka upozornila, že k udržení kurzu ve stanoveném limitu je připravena uskutečnit i další opatření.
Vývoj kurz švýcarského franku k euru
Bezpečná měna v době nejistoty
Švýcarský frank je považován za bezpečnou investici v období ekonomické a politické nejistoty. Poptávku po francích nyní tlačí vzhůru výkyvy na finančních a komoditních trzích a napětí kolem ukrajinské krize. „V uplynulých několika dnech vedla řada faktorů ke zvýšené poptávce po bezpečných investicích,“ uvedla centrální banka. „Zavedení negativních úrokových sazeb sníží atraktivitu investic ve švýcarských francích,“ dodala.
Po ohlášení plánu na zavedení záporné depozitní sazby švýcarský frank výrazně klesl. Vůči euru se propadl na nejslabší úroveň od poloviny letošního října a vůči dolaru se dostal nejníže od loňského května, napsala agentura Reuters.
K zavedení záporných depozitních sazeb letos přikročila rovněž Evropská centrální banka (ECB). Ta se tímto způsobem snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů podnikům a spotřebitelům, a podpořit tak hospodářské oživení v eurozóně.
