Investoři byli reakci trhů zaskočení, podle vyjádření evropských leaderů před summitem se totiž neočekávalo dosažení dohody. „Dostali jsme se blíže bankovní unii, a čím blíže se k ní dostaneme, tím spíše se octneme na cestě k fiskální unii,“ řekl agentuře Reuters manažer investiční banky Lazard Capital Markets Art Hogan. Podle něj jen málokdo čekal, že summit bude úspěšný.
Po skončení setkání v Bruselu společná evropská měna vůči dolaru posílila na 1,262 dolaru za euro a stojí si tak nejlépe za poslední týden. Evropské akciové indexy posílily o více než dvě procenta, následovala je i americká Wall Street. Index FTSEurofirst 300 získal 2,6 procenta, banky v indexu zahrnuté posílily dokonce o 4,1 procenta. Dow Jones stoupl o 1,68 procenta, další americké akciové indexy si vedly ještě lépe.
Vzhůru se vydaly i ceny komodit. Ropa brent podražila o 4,15 dolaru na 95,51 dolaru za barel, zlato posílilo o 45,41 dolaru na 1596,70 dolaru na troyskou unci.
Na zprávu, že Itálie a Španělsko budou moci využít záchranné fondy eurozóny, aniž by o to musely oficiálně žádat, pomohla také dluhopisům těchto zemí. Výnosy desetiletých italských dluhopisů klesly na 5,81 procenta, španělský ekvivalent na 6,34 procenta. Úrok německých dluhopisů naopak rostl a poprvé od února nakrátko překonal výnos státních dluhopisů USA.
Navzdory nadšení trhů zůstávají někteří analytici skeptičtí. „Eurozóna chce proinvestovat , a tím chce podpořit hospodářský růst. Ale těchto 120 miliard představuje pouze 1,2 procenta HDP eurozóny,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtářová. Podle ní taková suma k dosažení významného hospodářského růstu nejspíše nebude stačit. Záchranné fondy pak nemají dostatečné prostředky na pomoc bankám ani na zásahy na dluhopisovém trhu, dodala.
Také analytik Raiffeisenbank Václav Franče mírní optimismus. Na první pohled se prý summit jeví jako úspěšný, na „lámání chleba“ ale dojde až během dojednávání konkrétní podoby jednotlivých opatření.
