„Předpokládáme, že 60 procent aktuální světové těžby uranu je dolováno se ztrátou, což je neudržitelné,“ uvádí šéf australské těžební skupiny Paladin Energy John Borshoff. Firma tento týden oznámila uzavření svého dolu v africkém Malawi, příčinou jsou obrovské ztráty, které uranový byznys v současnosti generuje.
V roce 2012 smetl své plány na expanzi i těžařský gigant BHP Billiton, který sedí na největším známém uranovém ložisku světa. Vyhlídky totiž zůstávají slabé. Globální hráči na jaderném poli si ale už začínají značkovat terén. Francouzská Areva minulý týden oznámila dohodu o těžbě s nigerijskou vládou. Těžit se ale zatím nechystá. „Ani Areva ani Niger nemají zájem na tom nabízet uran za dumpingové ceny s tím, že se nakonec ani neprodá,“ uvedl šéf Arevy Luc Oursel.
Uran se stal obětí souhry nepříznivých okolností. Hospodářská krize oslabila poptávku po energiích, další hřebíčky do rakve surovině pak zasadilo neštěstí v japonské elektrárně Fukušima, které odstavilo všechny reaktory v zemi a změnilo pohled na jadernou energetiku v řadě států.
Nabídka uranu na světových trzích přitom během let stále rostla. Příčinou bylo rozebírání jaderných zbraní USA a Ruska a jejich využití pro mírové účely. Podle údajů Světové jaderné asociace (WNA) tak jen loni tyto zdroje pokryly bezmála pětinu celosvětové spotřeby uranu v elektrárnách. Vyhlídky tak zůstávají mlhavé. Naděje spekulantů na růst cen směřují k jadernému restartu Japonska a sázkám na jádro v Číně. To může trvat řadu let.
