Americká centrální banka nadále drží klíčovou úrokovou míru na nejvyšších úrovních od roku 2001. Důvodem jsou obavy z inflace. Na svém středečním zasedání však Fed sazby nezměnil.
„Aktuální ukazatele říkají, že ekonomická aktivita v USA ve třetím čtvrtletí silně expandovala. Nezaměstnanost nadále zůstává nízká, i když tempo přírůstku nových pracovních míst zpomaluje, a inflace zůstává na vyšších úrovních,“ uvedla centrální banka po svém dvoudenním jednání.
Právě silný ekonomický růst budí u bankéřů obavy z inflačních tlaků. Proto Fed ponechal základní míru, takzvanou Fed Fund rate, na úrovni 5,25 až 5,50 procenta, tedy nejvýš od počátku tisíciletí. Na současné úrovni se nachází od července – tehdy Federal Reserve zvýšil sazbu o čtvrt procentního bodu. Prostřednictvím krátkodobých sazeb Fed ovlivňuje cenu komerčních úvěrů, včetně hypoték.
Na druhou stranu však členové měnového výboru Fedu přiznali, že vysoké úrokové sazby v ekonomice v kombinaci s menší ochotou komerčních bank poskytovat úvěry firmám a domácnostem mohou mít nepříznivý dopad na hospodářských růst, zaměstnanost a mohou se projevit i zpomalením růstu spotřebitelských cen. „Rozsah těchto efektů zůstává nejasný. Výbor nadále věnuje velkou pozornost inflačním rizikům,“ stojí dále v prohlášení.
Fed začal se zvyšováním úrokových sazeb loni na jaře. Ještě na začátku minulého roku byla klíčová úroková míra na úrovních blízkých nule, následná ekonomická expanze po útlumu souvisejícím s pandemií covidu a také silné inflační tlaky vedly Fed k utažení měnové politiky. Inflace v USA sice nedosáhla dvouciferných čísel, jako tomu bylo například v Česku, i tak se ale loni v červnu dostala meziroční míra růstu spotřebitelských cen mírně nad 9 procent. To bylo nejvyšší číslo od roku 1981.
Od loňského léta však meziroční inflace postupně klesá. V září se ceny meziročně zvýšily už jen o 3,7 procenta. I tak se ale inflace nachází nadále nad dvouprocentním cílem Fedu. Ten se obává, že přetrvávající silný hospodářský růst v kombinaci s utaženým trhem práce by mohly držet růst cen v ekonomice dál vysoko.
Ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhlo anualizované tempo růstu amerického HDP 4,9 procenta. Což je velmi slušné číslo, zvláště když řada ekonomů na konci minulého a v první polovině roku očekávala příchod recese. Tyto prognózy se alespoň zatím nenaplnily. Historie však ukazuje, že vysoké úrokové sazby v minulosti dříve či později na hospodářský růst dopadnou.
