Fondy se ale zlata v poslední době zbavovaly. Podle EPFR Global, který sleduje peněžní transfery, komoditní fondy v minulém týdnu odprodaly zlato za 1,57 miliardy dolarů. Celkově letos klesla cena zlata o 17 procent. Na dno se ceny dostaly v polovině dubna, s hodnotou 1321 dolarů za troyskou unci.
Pokles cen zlata ale přilákal zájemce o nákup fyzického kovu. Asijští dealeři mají podle Reuters problém uspokojovat objednávky. „Poptávka po fyzickém zlatě částečně otáčí negativní trend, ale očekáváme, že odliv zájmu z fondů bude přetrvávat,“ potvrdil Reuters trend Suki Cooper z Barclays.
Veletoč zažila burzovní cena zlata minulý týden, když investory vyděsil „výklad“ slov šéfa Fedu Bena Bernankeho. Ten údajně naznačil, že by centrální banka mohla omezit velkorysé výkupy dluhopisů, což pouští peníze do oběhu, až se americká nezaměstnanost stabilizuje. Během jediného dne cena zlata vzrostla nejprve o 2,6 procenta, ale pak spadla o 1,8 procenta. Včera ceny zlata rostly kvůli útěku od akcií a slabšímu dolaru.
Není nepochopitelné, že hodnota drahého kovu tolik kolísá. Zlato funguje jako přístav proti inflaci, a právě výkupy dluhopisů, nástroj měnového uvolňování, obavy z inflace zvyšují. Pokud inflace nehrozí, k růstu ceny zlata není velký důvod.
Měnové uvolňování také přináší více peněz na investice. Ovšem zlato je považováno také za bezpečný přístav v nejistých časech. A nejistota se po spekulacích o omezení měnového uvolňování zvýšila. Přidaly se i obavy ze slábnutí tempa průmyslu v Číně, který se má stát spasitelem světové ekonomiky. Na tyto obavy nyní doplácejí hlavně průmyslové komodity, což se projevilo v květnovém zhruba šestiprocentním oslabení takzvaných komoditních měn, australského a novozélandského dolaru.
