Zlato se vzpamatovává, pomůže i bohyně Lakšmí

Zlato se vzpamatovává ze zářijového cenového propadu. Ceny žlutého kovu se v říjnu vyšplhaly k 1240 dolarům za trojskou unci. Zejména díky předpovědím americké centrální banky, že kvůli zpomalujícímu světovému ekonomickému růstu se odkládá zvyšování úrokových sazeb.

Zářijový pokles byl systematický a týkal se všech čtyř hlavních drahých kovů, tedy zlata, stříbra, platiny a i palladia. Hlavním důvodem bylo razantní posilování amerického dolaru. Vývoj USD indexu, který sleduje hodnotu dolaru vůči koši šesti světových měn (euro, japonský jen, britská libra, kanadský dolar, švédská koruna a švýcarský frank), měl naprosto opačný vývoj než cena drahých kovů. Důvodem posílení dolaru bylo další vylepšení americké ekonomiky a taktéž příznivá prognóza pro další období.

Cena zlata pod hranicí 1 200 dolarů za troyskou unci může některým těžařským společnostem způsobit problémy. Podle výsledků globální analýzy Citibank je až pro 40 procent zlatých dolů kritická již cena 1 331 dolarů za unci. Situace se proto vyhrocuje, plánuje se zavírání nerentabilních dolů a omezování nákladů na průzkum nových ložisek, což snižuje nabídku nově vytěženého zlata, které tvoří zhruba 50 procent světové nabídky zlata.

„Očekáváme, že se v důsledku nízkých cen drahých kovů dočkáme nedostatku zlata. Svůj podíl na tom bude mít i tradiční říjnový hinduistický svátek Diwali, kdy je oslavována Lakšmí, bohyně bohatství. Lidé si vzájemně dávají hodnotné dárky, nejčastěji zlaté šperky a další výrobky z tohoto žlutého kovu. Stále oblíbenější jsou i zlaté investiční slitky,“ říká Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy ve společnosti SAFINA. Rafinérie zpracovávající zlato pro asijský trh hlásí výrazný nárůst poptávky.

Zlato podržely v létě alespoň centrální banky. Centrální banka Ruské federace pokračovala ve své strategii od počátku letošního roku a nakoupila v červenci a srpnu téměř 18 tun. V prvních osmi měsících letošního roku již Rusko zakoupilo více než 77 tun zlata do svých rezerv, čímž celkově překonalo hranici 1 100 tun. Země si díky posledním nákupům polepšila v žebříčku zlatých rezerv Světové rady zlata a poskočila na šesté místo, z něhož sesadila Čínu, jež má o cca 50 tun zlata méně.

Před Ruskem jsou v tomto žebříčku již jen Francie, Itálie, Mezinárodní měnový fond, Německo a USA. Rusko se snaží osamostatnit svoji ekonomiku v důsledku sankcí v rámci ukrajinské krize, a proto nákupem drahých kovů snižuje svoji závislost na dolaru a euru.