Nová naděje pro pás chátrajících vil u Hradčanské. Developer část zachová, kolem nich vyrostou byty

Území na rozhraní dvou městských částí bývají zpravidla nejzanedbanější – svědčí o tom třeba historie pražské oblasti Bubny-Zátory, Palmovka, Želivského nebo i v „brněnském Bronxu“ kolem ulice Cejl. Platí to i o prostoru mezi Prahou 6 a Prahou 7. V ulici Milady Horákové stojí soubor několika domů, z nichž dva už léta chátrají. Pozemky vlastní developerská společnost Lordship, která se nyní dohodla s Prahou 6 na budoucí výstavbě. Část existujících domů by přitom v území měla zůstat. 

Když se v roce 2015 otevíral tunel Blanka, byl to paradox. Sláva za účasti nejvyšších představitelů Prahy se odehrávala na dohled neutěšenému území, kterému dominují dvě ruiny. Blíž křižovatce se nachází neorenesanční Kočího vila s nárožním arkýřem z roku 1906 podle návrhu architekta Josefa Vaňhy. 

Hned vedle je Roškotova vila, která vznikla po roce 1900, jméno ale nese podle architekta Kamila Roškota, který ji ve dvacátých letech přestavěl v puristickém stylu. Roškotovi se mimo jiné říkalo český Le Corbusier, průkopník moderní architektury. Obě je možné poznat podle zabezpečení – vily dnes vypadají, jako by byly obvázány černým obvazem. 

Území je dlouhodobě neutěšené, část místní zástavby šla k zemi právě při ražbě tunelu Blanka, tři domy zmizely už v sedmdesátých letech, když se stavělo metro A. Dvacet let pak místní pozemky vlastní developerská společnost Lordship, která tu původně chtěla postavit administrativní centrum, narazila ale na velký odpor veřejnosti. 

Nový plán pro území

Projekt nicméně v posledních měsících nabral nový směr. Tři z pěti vil, které v místě stojí, by měly být opraveny a zachovány. Nízkopodlažní domy by pak měly doplnit novostavby, kde bude hlavní funkcí bydlení, zároveň ale vzniknou i prostory pro obchod a služby. „Zejména služby typu kavárna či restaurace by měly navazovat na plánovanou pěší a cyklistickou promenádu, která vznikne ve stopě dnešní železniční trati,“ líčí mluvčí městské části Praha 6 Marek Zeman. Jak popsal pro e15 výkonný ředitel společnosti Lordship Rostislav Novák, v zásadě půjde o multifunkční zástavbu s převažující funkcí bydlení a ubytování. Projekt dostal název Hradčanské rozhraní. 

Zástavba by měla vzniknout na území velkém bezmála osm tisíc metrů čtverečních, na nějž navazují veřejná prostranství a železniční trať o rozloze dvanáct tisíc metrů čtverečních. Zastavěná část má tvar dlouhého pásu, který ohraničuje železniční trať na Kladno, ulice Milady Horákové a také ulice U Vorlíků a Pelléova. 

Z pěti zmíněných vil nebude nakonec zachována nárožní Kočího vila a také třetí dům ve směru od Letné. „Nároží směrem k vjezdu do Blanky architekti považují za místo, kde by měl vzniknout výrazný objekt, který bude reagovat na protější zástavbu na Letné, kde má vedle stadionu Sparty vzniknout sedmipodlažní dům. Třetí dům směrem od vjezdu do Blanky je pravděpodobně pouze polovina zamýšleného dvojdomu, který má nejmenší architektonickou hodnotu,“ vylíčil Novák. 

Ani jeden z domů není památkově chráněný, i tak jsou ale domy architektonicky cenné. „Domluva s investorem je taková, že bude ctít regulační výkres a stanovené principy. Z toho vyplývá, že budovy s čísly popisnými 179, 228 a 109 má investor zachovat,“ dodal Zeman. 

Konkrétní využití tří vil, které zůstanou, vzejde z architektonické soutěže, kterou chce investor vypsat. Projekt je nyní ve fázi projekční přípravy. Zástavba by přitom mohla v budoucnosti vzniknout i nad vjezdem do Dejvického tunelu, což by zvýšilo urbanistickou kvalitu celé ulice. Doporučení vzešlo od poradního výboru participativního plánování, kde usedli i zástupci městské části a hlavního města. 

Dvacet milionů pro městskou část

Developer také podepsal s Prahou 6 plánovací smlouvu, která definuje budoucí spoluúčast investora v území. Ze smlouvy vyplývá, že celková hrubá podlažní plocha budoucích objektů v místě nemá přesáhnout 25 tisíc metrů čtverečních. Musí být také dodržena výšková hladina, to znamená, že budovy budou vysoké maximálně 22 metrů, směrem k cyklostezce pak devatenáct metrů. 

Developer také zaplatí městské části Praha 6 příspěvek ve výši 20,3 milionu korun, povýšený o případnou inflaci v době stavebního povolení, přičemž malá část už byla využita na takzvané Testovací plánování. Jde o zmíněnou participaci, v níž se k území mohli vyjádřit místní i širší veřejnost. Na základě ní pak vznikl dokument, který zpracoval organizátor architektonických soutěží ONplan. Byly pořízeny architektonické studie, z nichž porota vybrala čtyři a definovala tak principy a limity dalšího rozvoje. Celková investice do území bude podle Nováka zřejmá až poté, co vznikne konkrétní architektonický návrh. 

Zástavba v ulici Milady Horákové vznikla v letech 1890 až 1910 při Buštěhradské dráze a je smíšeného charakteru. Částečně jde o vily, jeden z domů je činžovní se sedlovou střechou, další je zmiňovaná polovina dvojdomu.