Plán Schillerové zvýšit limit pro platbu DPH by pomohl byznysu, míní experti. Musí ale vyjednávat s Evropou
- Ministryně financí Alena Schillerová chce výrazně zvýšit limit pro povinné plátcovství DPH, dnes nastavený na dva miliony korun.
- Důvodem je vysoká inflace posledních let; vyšší hranice by ulevila hlavně menším firmám od administrativy.
- Česko ale bude muset jednat s EU o výjimce, nebo o změně směrnice, protože současný evropský limit už je prakticky vyčerpán.
Dosavadní limit pro povinné plátcovství daně z přidané hodnoty ve výši dvou milionů korun může být už příští rok minulostí. Záměr ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), která hodlá tuto hranici výrazně zvýšit, by pozitivně ovlivnil statisíce firem, především těch menších.
Vzhledem k masivnímu růstu cen v uplynulých letech, kterým šéfka státní kasy argumentuje, jde podle odborníků o racionální a žádoucí snahu. Opatření by podnikatelům ulevilo od administrativní zátěže a kontrol finančních úředníků. Schillerová však bude muset zatlačit na Evropskou unii, která oblast DPH upravuje prostřednictvím směrnice.
Ceny narostly o více než třetinu
Plátcem této takzvané nepřímé daně se nyní stává každý podnik, jehož obrat za kalendářní rok přesáhne dva miliony korun. Současný unijní limit ročního obratu činí 85 tisíc eur, zhruba 2,1 milionu korun. Česko už tedy nemá prostor pro jeho další zvýšení a bude si muset dohodnout výjimku. Nebo nalezne spojence mezi zeměmi EU pro novelizaci směrnice.
Rezort financí deníku e15 upřesnil, jak by se povinnost hradit DPH změnila. „Aktuální limit 85 tisíc eur byl schválen už v roce 2020, přičemž od té doby došlo ke značnému zvýšení inflace. V mnoha zemích to bylo o více než 30 procent,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva.
Pokud by se hranice posunula alespoň o třetinu, nově by dosahovala asi 2,8 milionu korun. Ideálně by to mohly být tři miliony. „Z důvodu růstu cen bude ministerstvo financí usilovat o otevření debaty, zda by se v reakci na tuto inflační vlnu neměl evropský limit adekvátně zvýšit. V tuto chvíli jsme ve fázi interních analýz,“ dodala Krušinová.
V EU se inflace vyvíjela rozdílně
Podle daňové poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Forvis Mazars by šlo o velmi důležitý krok. Důvodem je zdražení materiálů, energií a dalších položek za posledních pět let. Tím narostly roční obraty firem a dosavadní definice malého podniku už nevyhovuje. „Navýšení limitu pozitivně zahýbe byznysem. S výjimkou drobných živnostníků se týká spousty firem,“ řekla Ivanco.
Jakkoliv je ale podle poradkyně snaha Schillerové racionální a žádoucí, ministerstvo si musí nejprve přesněji stanovit vývoj inflace v jednotlivých zemích EU a podle toho nastavit vyjednávací strategii. „Růst cen byl od roku 2020 v unii odlišný,“ upozornila.
Experti odhadují, že vzhledem k prudkému zvýšení inflace v letech 2022 až 2023 může nyní její kumulovaná míra oproti začátku dekády přesahovat dokonce 36 procent. To zároveň snižuje riziko poklesu daňového inkasa pro stát a samosprávy.
Když minulá vláda s platností od ledna 2023 zvýšila limit pro hrazení DPH z jednoho na dva miliony korun, počet plátců daně se snížil o pouhé jedno procento. Aktuálně je plátců této daně asi 560 tisíc.
Pokud by se limit zvedl ke třem milionům korun, pravděpodobně by se to podle daňových odborníků nedotklo těch úplně nejmenších podnikatelů, přesněji OSVČ, které využívají paušální daň, kde je od roku 2023 limit ročních příjmů do dvou milionů korun. „Nárůst takzvaného paušálu nevidím jako žhavé téma,“ míní Ivanco.
