„Postupné mezičtvrtletní zpomalování ekonomického růstu, které začalo v loňském třetím čtvrtletí, nyní vyústilo v jeho zastavení. Pokles poptávky po konečné spotřebě i tvorbě kapitálu byl plně kompenzován růstem přínosu zahraničního obchodu, kde podstatně rychleji rostl vývoz než dovoz zboží i služeb,“ uvedl ČSÚ.
Domácí poptávka se snížila o 1,2 procenta. Za jejím poklesem podle statistiků stojí především propad spotřeby státních institucí o tři procenta, spotřeba domácnosti se snížila o 0,4 procenta. Lidé omezili především nakupování potravin a tabákových výrobků. Těžiště odbytu českých podniků tak stále více leží v zahraničí. Přebytek zahraničního obchodu byl ve srovnání s loňským třetím čtvrtletím trojnásobný, dosáhl 39,2 miliard korun.
„Ekonomiku dosud táhl průmysl, ale třetí čtvrtletí už jasně ukazuje, jak mu dochází dech. Průmysl tak spolu se stavebnictvím a tržními službami zamířil do útlumu, a tak v černých číslech zůstalo pouze zemědělství, finance a služby netržního charakteru,“ komentoval výsledky ekonom ČSOB Petr Dufek. „Ještě jeden pokles HDP v řadě a budeme moci mluvit o recesi,“ dodal.
Podle Michala Brožky z Raiffeisenbank již Česko do recese míří. „Česká ekonomika se do recese vydala o kvartál rychleji, než se čekalo (…) Pro příští rok očekáváme pokles ekonomiky o 1,2 %. Hlavním rizikem zůstává dluhová krize eurozóny.“
Růst české ekonomiky se ocitl i pod průměrem Evropské unie a okolních států. Podle Eurostatu evropská „sedmadvacítka“ meziročně rostla o 1,4 procenta. Německé hospodářství si polepšilo o 2,6 procenta, Rakousko o 2,8, Slovensko o 3,2 a Polsko dokonce o 4,2 procenta. „Zatímco Slováci stále v HDP na hlavu dohání Němce, Češi nikoli (…) Obávám se, že jdeme portugalskou cestou: země, která původně doháněla Německo, kvůli korupci a špatné hospodářské politice ztratila dech, aby nakonec musela požádat svět o finanční pomoc,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
Vývoj HDP a HPH |