Česká národní banka ve čtvrtek přistoupila k nejvýraznějšímu zvýšení základních úrokových sazeb od roku 1997. Důvodem jsou zejména silnější inflační tlaky, než centrální banka ve svých prognózách předpovídala. Na otázky, co změny v měnové politice znamenají, odpovídali David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, a Jakub Seidler z České bankovní asociace.
Proč ČNB přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb o 0,75 bodu?
„Sazby zvyšuje, aby předešla tomu, že se v ekonomice ukotví inflační očekávání ve vyšší než žádoucí úrovni,“ vysvětluje David Marek. Inflace v Česku za srpen vystoupala na 4,1 procenta. Tuzemské ceny rostou nejrychleji za osm let, v současnosti je inflace v číslech Českého statistického úřadu patrná hlavně u dopravy. Je to důsledek znatelně dražšího benzinu a nafty, rostou i ceny aut. Kvůli nedostatku čipů chybějí na trhu například nové škodovky. Lidé si znatelně připlatí i za zeleninu. „ČNB zvýšením naznačuje, že není potřeba ekonomiku podporovat tak výrazně, a dává signál, že bude dbát, aby se inflace neutrhla ze řetězu,“ doplňuje Jakub Seidler.
Proč ČNB zvýšila úrokové sazby dvojnásobně?
„S příchodem pandemie ČNB úrokové sazby o stejnou míru snížila. Nyní zjistila, že inflační tlaky nejsou dočasné, a proto se rozhodla, že je potřeba jít se sazbami rychleji k normální úrovni, protože i po zvýšení jsou úrokové sazby stále extrémně nízké,“ myslí si Seidler.
Jak se zvyšování sazeb projeví?
„Mělo by to zpomalit tempo růstu úvěrů a následně i poptávku, která byla podpořena dluhovou expanzí,“ říká odborník z Deloitte. Dále by mělo zvýšení úrokových sazeb centrální bankou zchladit i přehřátý nemovitostní trh, zpomalit domácí poptávku a snížit inflaci prostřednictvím posílení koruny, doplňuje Marek.
„Nejlépe se to dá představit u úvěrů podnikům, protože jejich sazby jsou nejvíce navázány na úrokové sazby centrální banky. U ostatních je to složitější, hypoteční sazby jsou svázány s dlouhodobými sazbami na trhu, které začaly růst již před několika čtvrtletími, hypoteční sazby tak budou pokračovat v mírném růstu, ale nebudou růst tak rychle, jak zvyšuje sazby ČNB,“ doplňuje Seidler.
Projeví se zvýšení úrokových sazeb u sjednaných hypoték?
„Každý, kdo má hypotéku a ví, že ho do konce splatnosti čeká refixace úrokových sazeb, musí počítat s tím, že nová sazba, kterou od banky mohou očekávat, bude vyšší než v létě,” říká Marek.
Jak v Česku postupuje inflace? Podívejte se na video.
Může mít zvýšení sazeb dopad na spořicí účty?
„Postupně se to začne promítat i do spořicích účtů. Zvyšování úrokových sazeb ČNB se propíše do všech úrokových sazeb na trhu,“ myslí si Seidler. David Marek má jiný názor. „V případě úrokových sazeb na spořicích účtech prozatím asi k žádnému výraznému pohybu nedojde. Český bankovní sektor je specifický přebytkem vkladů nad úvěry. Minimálně velké banky nemají důvod soutěžit o vklady domácností nabídkou nižších úrokových sazeb,“ předpovídá ekonom auditorské společnosti.
Zpomalí zvýšení sazeb investice firem?
„Ano, je to sice nežádoucí dopad, protože právě investice firem nevypadají, že by ožily po pandemii stejně rychle jako třeba spotřebitelská poptávka. Nedá se ale nic dělat,“ říká Marek. Investice velkých firem to však neohrozí, protože se mohou rozhodnout pro financování v eurech, nicméně malé a střední firmy závislé na korunových zdrojích to mohou pocítit, myslí si ekonom České bankovní asociace Seidler.
Bude koruna ještě posilovat?
„Zejména v očekávání dalšího zvyšování sazeb a rozšiřováním rozdílu mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně by kurz koruny mohl i nadále posilovat a do konce roku se podívat pod 25 korun za euro,“ odhaduje David Marek.
Je teď výhodné platit eurem?
„V tuto chvíli je vhodné, že máme autonomní měnovou politiku, která dokáže reagovat na oživení domácí poptávky. Evropská centrální banka musí zohledňovat všechny země eurozóny, takže by úrokové sazby nejspíš ještě nějakou dobu zůstaly nulové, což by nepomohlo krotit domácí inflační tlaky, které vycházejí ze silné domácí poptávky,“ vysvětluje Marek.
