Čtyřdenní pracovní týden by ocenila generace Z i šedesátníci. Zatím utopie, říkají české firmy
Polské ministerstvo práce koncem května oznámilo, že analyzuje možnosti, jak do budoucna odlehčit tamějším přepracovaným zaměstnancům. Jednou z nich je zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Data z některých evropských států, které zkrácený pracovní týden testovaly, ukazují, že tento model zaměstnancům přináší nejen více volného času, ale i víc duševní pohody. České firmy i ministerstvo práce a sociálních věcí se ale zatím ke zkrácení pracovního týdne stavějí skepticky. Obávají se snížení efektivity a vyšších nákladů.
Data z Česka jim dávají částečně za pravdu. Standardní pracovní doba je podle květnového průzkumu společnosti Colliers k vyřízení všech potřebných pracovních úkolů dostatečná pro přibližně 46 procent zaměstnanců. Kolem 16 procent respondentů uvedlo, že by jim k dokončení práce stačily čtyři dny v týdnu, naopak více než třetina zaměstnanců ve své pracovní době agendu naplnit nezvládá.
„Svoje úkoly stíhají ve standardní pracovní době nejčastěji lidé mezi 28 a 43 lety. Polovině z nich by stačilo 30 až 40 hodin týdně,“ říká Jana Vlková ze společnosti Colliers. „Za méně než 30 hodin by svou práci stihlo až 28 procent respondentů z nejmladší generace Z,“ uvádí výsledky lidí, kterým je kolem pětadvaceti.
Český zákoník práce zavedení čtyřdenního pracovního týdne nebrání. „Pracovní dobu vždy stanovuje zaměstnavatel, může tedy rozvrhnout týdenní pracovní dobu do čtyř dní namísto pěti,“ upozorňuje Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Část firem podle něj už zkrácenou dobu nabízí jako benefit. V Česku je průkopníkem čtyřdenního pracovního týdne například brněnská softwarová firma Phonexia, která ho zavedla v roce 2023.
Jedním ze způsobů, jak mohou české firmy ke snížení počtu pracovních dnů přistoupit, je takzvaný stlačený týden, kdy zaměstnanec odpracuje běžný počet pracovních hodin v týdnu za méně než pět pracovních dnů. Délka jedné směny ale nesmí přesáhnout 12 hodin.
Plošnému zavedení takovýchto pravidel by však podle Augusty musely předcházet diskuze ministerstva se zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců, ekonomů a sociologů. „Teprve ty mohou vést k jasným závěrům, za jakých podmínek je v Česku zkrácená pracovní doba realizovatelná tak, aby neměla negativní dopad na fungování ekonomiky a trhu práce,“ dodává mluvčí MPSV.
Firmy se bojí nižší výkonnosti
Také průzkum společnosti Deloitte naznačil, že pro většinu českých firem zůstává čtyřdenní pracovní týden zatím nereálný. Dotazované společnosti se vyjádřily, že by nyní nebyly schopné zvýšit efektivitu natolik, aby nedošlo k pětinovému výpadku odvedené práce.
Pokud ke zkrácení pracovní doby firmy přistupují, pak spíš ve formě flexibilních nebo částečných úvazků. „Například podporujeme maminky na mateřské a umožňujeme jim, aby neztratily kontakt s kolegy a celou firmou. A těšíme se na jejich návrat. Čtyřdenní pracovní doba je naopak utopie v porovnání s produktivitou,“ vyjádřila se CEO společnosti PROFIMED Alexandra Kala pro Deloitte.
Skeptický postoj českých firem potvrzuje také Jan Klusoň z pracovního portálu Welcome to the Jungle. „Většina společností má za to, že zkrácení pracovní doby o 20 procent bude znamenat dvacetiprocentní snížení výkonnosti. Ve skutečnosti by ale měly firmy svým pracovníkům poskytnout nové nástroje, zjednodušit interní procesy a zajistit vhodné pracovní prostředí tak, aby se zlepšila celková efektivita práce,“ říká. Současně ale upozorňuje, že zkrácená pracovní doba není vhodná pro všechna odvětví: „Například výrobní závody s nepřetržitým směnným provozem by musely nabrat více zaměstnanců, aby vykryly ztráty, což může být časově, finančně i administrativně velmi náročné.“
Méně vyčerpání, více volného času
Čtyřdennímu pracovnímu týdnu se věnuje například iniciativa 4 Day Week Global, která po celé světě nabízím firmám pilotní programy pro otestování zkrácené pracovní doby. Z evropských zemí se takového testu v poslední době účastní třeba 41 portugalských firem podnikajících v různých oblastech: v maloobchodu, sociálních službách, ale také v automobilovém průmyslu. Pokus probíhal ve spolupráci s londýnskou univerzitou Birkbeck a britskou Henley Business School.
Výsledky prvních tří měsíců ukázaly snížení pocitu pracovního vyčerpání o 19 procent. Většina ze zhruba 1000 zúčastněných pracovníků by souhlasila s přechodem do jiné společnosti s pětidenním pracovním týdnem pouze v případě, že by dostali nabídku o pětinu vyšší mzdy.
Jako další příklad ze zahraničí uvádí Klusoň z Welcome to the Jungle Francii. „Zde si určili volný den na středu nebo pátek, protože ve středu děti nechodí do školy, ale mají různé kroužky. Původně museli také vychytat některé chyby, volný den si totiž stanovili na jakýkoliv den a pak byl problém se v kanceláři potkat.“ Francie podle dat Eurostatu za rok 2023 patří mezi země Evropské unie s nižším průměrným počtem obvyklých týdenních pracovních hodin na hlavní zaměstnanecký poměr. Francouzi pracují přibližně 37,2 hodiny týdně, zmiňovaní Portugalci 39,8. Česko s 39,6 hodiny je v celoevropském srovnání součástí třetiny národů s největším počtem týdenních odpracovaných hodin.
K nim patří také Poláci, jejichž průměrný pracovní týden přesahuje 40 hodin. Tamější ministryně práce Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková je označila za jeden z „nejudřenějších“ národů a rozhodla se situaci změnit. Její ministerstvo už analyzuje dva návrhy, podle kterých by se do budoucna mohl změnit zákoník práce. První možností je zkrácení pracovního týdne na 35 hodin, druhou zavedení volných pátků. „Uplynulo už více než 100 let od zavedení osmihodinové pracovní doby, skoro před půl stoletím se zavedly volné soboty,“ připomněla ministryně. „Od té doby se toho hodně změnilo, a tak by se mohl udělat další krok, anebo alespoň zahájit dialog na toto téma.“
