Deficit veřejných financí loni stoupl kvůli vyšším výdajům vlády

V samotném letošním druhém čtvrtletí dokonce skončily veřejné finance v přebytku 1,39 procenta HDP, zatímco v prvním čtvrtletí byl deficit 1,48 procenta HDP.Přebytek byl podle ČSÚ způsoben zejména meziročním růstem příjmů státu o 8,7 procenta, zatímco růst výdajů byl 3,6 procenta.

„Na příjmové straně došlo k meziročnímu růstu příjmů z daní a sociálních příspěvků současně s vyššími investičními dotacemi z evropských fondů. Investiční dotace zároveň podpořily růst investičních výdajů, které se staly vedle mzdových nákladů nejvýrazněji rostoucí položkou výdajové strany,“ uvedl ČSÚ.

Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta HDP, tedy také pod třemi procenty HDP, které požaduje EU pro přijetí eura.

Plnění podmínek pro euro

Deficit se přes svůj nárůst pohybuje na úrovních, které podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy umožňují bezproblémové plnění příslušného maastrichtského kritéria. „Tato skutečnost by však neměla být přeceňována. Zvláště ne proto, že dva zásadní faktory současného uspokojivého vývoje, solidní ekonomický růst a stabilizace státního dluhu, jsou přechodného rázu,“ upozornil.

Ekonomický růst je sice podle Kovandy udržitelný, nikoli ale v současném tempu. „Takový výsledek se v roce 2016, kdy už se bude srovnávat s vyšší základnou roku 2015, opakovat nebude. Taktéž stabilizace státního dluhu je přechodného rázu - jde o výsledek rozpouštění rezervních prostředků,“ uvedl.

Celkový dluh klesl

Celkový veřejný dluh v poměru k HDP podle dnešních čísel ČSÚ loni naopak klesl na 42,75 procenta z předloňských 45,18 procent. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle statistického úřadu způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu. V dubnu ČSÚ uváděl dluh 42,57 procenta HDP.

„Revize údajů oproti dubnovým notifikacím byla vyvolána především přeřazením vybraných subjektů do sektoru vládních institucí. Sjednoceno bylo sektorové zařazení příspěvkových organizací, jež jsou nově bez výjimky zatříděny v sektoru vládních institucí, a dále jsou jako vládní instituce pojímány veškeré veřejné nemocnice bez ohledu na svoji právní formu,“ uvedli statistici.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Zdroj: ČSÚ

Jana Havligerová: Nesnesitelná lehkost vládnutí