Nuda měla v posledních letech na trzích své synonymum v podobě pojmu dluhopis. Éra levných peněz totiž srazila úročení bondů na směšné úrovně. V případě státních dluhopisů zemí eurozóny se tento investiční artikl stal doslova pastí na peníze. Nyní se na obzoru rýsuje změna. Cesta k této metě ovšem nemusí být ani lehká, ani rychlá.
Setrvalá politika Evropské centrální banky založená na záporných úrokových sazbách se propsala na dluhopisové trhy a před výnos rozhodující části papírů států eurozóny přidala zlověstné znaménko minus. Investoři tak nákupem bondů dávali evropským vládám vydělat.
V obdobné situaci byly a pořád jsou i další světové ekonomiky včetně Švýcarska či Japonska. Ačkoli je fenomén záporných výnosů na dluhopisových trzích západní Evropy stále silný a v některých případech takto dokážou vydělat i firmy, bod zvratu je na obzoru. Bondy tak po letech slibují stát se tím, čím byly v minulosti – bezpečným odkladištěm volných peněz.
Svět se točí k bondům zády. Zatím.
Osud bondů šel zkraje roku označit jakkoli, jen ne jako harmonický. Svět čelící inflačnímu boomu logicky vsadil na to, že centrální banky začnou razantně a napříč světem zvyšovat úrokové sazby. Za jinak stejných okolností v takovém případě investoři vyprodávají dluhopisy, což během ledna skutečně nastalo.
Rekordmany v propadech byly během prvního letošního měsíce zejména americké firemní bondy, jejichž ceny podle statistik agentury Bloomberg propadly téměř o pět procent.
Investoři se ovšem odvraceli od všech tříd těchto papírů. Podle dat americké banky JP Morgan byly více v nemilosti investorů dluhopisy vlád rozvíjejících se zemí, které v průměru odepsaly tři procenta, vládní bondy napříč světem totiž znehodnotily jen o procento. Ještěže padající ceny dluhopisů mají i svou přívětivou tvář.
Renesance výnosů
Pádem cen bondů totiž rostou jejich výnosy. „Na mnoha trzích se vrátíme k rozumným výnosům dluhopisů a to přitáhne investory. Některé z peněžního trhu a některé zpět z akciových trhů, kam je zahnaly nulové sazby. Myslím, že se dá říci, že smysl dávají obecně pro jakékoliv investory,“ soudí šéf Raiffeisen Investiční společnosti Jaromír Sladkovský.
Přesto nákup vládních bondů ani letos nemusí dávat univerzální smysl. „Musel by nastat skutečně dramatický nárůst jejich výnosů. V takovém případě by si investor dokázal uzamknout výnos za zajímavých podmínek. Nicméně není jasné, že růst výnosů vyvrcholí v tomto roce,“ zdůrazňuje portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Výnosy bondů mezitím skutečně vstávají z popela. Symbolem je desetiletý německý státní dluhopis, který začal v polovině ledna investorům vydělávat poprvé od dubna 2019. Nejvíce od jara tohoto roku vynášela ke konci ledna valná většina dluhopisů zemí eurozóny. A to aniž by tomuto vývoji předcházelo utažení politiky Evropskou centrální bankou.
Kolem dvouletých maxim pak leží i výnosy dluhu vlády Spojených států, po třech letech začínají mírně vydělávat například i švýcarské státní dluhopisy, jež byly v posledních letech krvavým symbolem tragicky ztrátového bondového klimatu na Starém kontinentu, když bernské papíry běžně rok co rok připravovaly investory i o více než jedno procento.
Český ráj to na pohled
V obdobné situaci bylo ještě nedávno i Česko. Koncem ledna loňského roku vynášel desetiletý bond české vlády investorům roční úrok 1,2 procenta. Rok poté nesl stejný papír bezmála 3,4 procenta. „Pokud se podíváme na evropské země s obdobným ratingem, a tedy i rizikovostí, platí, že Česká republika je pro zahraniční i domácí investory hledající bezpečné investice na dluhopisových trzích jednou z nejlepších, pokud dokonce ne bezkonkurenční volbou,“ uvádí analytik Jiří Tyleček ze společnosti XTB.
„Vyšší výnosy na českých státních dluhopisech jsou atraktivní pro konzervativní investory, ti zahraniční mohou navíc spekulovat na budoucí postupné posílení koruny,“ dodává předseda Asociace pro kapitálové trhy Martin Řezáč.
Strmý růst českých dluhopisových výnosů extrémně rozevřel nůžky tím, kolik si konzervativní hráči typicky z řad penzijních fondů či bank dokážou vydělat v Česku a ve zbytku Evropy. Srovnatelný německý státní dluhopis totiž prodělává, přesněji řečeno nese záporný úrok 0,6 procenta. Investoři ovšem díky vstřícné politice Evropské centrální banky prodělávají i na obdobných dluhopisech nejzadluženějších zemí Evropy včetně Itálie či Řecka.
Číselně srovnatelný výnos, který nabízejí Bukurešť a Budapešť, přitom investory zdaleka tak nezajímá. „S Rumunskem a Maďarskem se Česko nemůže příliš srovnávat, obě země jsou ratingovými agenturami hodnocené podstatně hůře, což znamená, že investování v těchto zemích s sebou nese zásadně vyšší riziko,“ dodává Tyleček.
Výnosový generátor jménem ČNB
Specifickým případem trhu s unikátně rostoucími sazbami je i sama Česká národní banka. „Pokud jde o dluhopisy, domníváme se, že pro korunové investory bude letos poměrně velkým hitem peněžní trh, konkrétně fondy, jež svým investorům umožňují zaparkovat krátkodobou přebytečnou hotovost do 14denních repo poukázek ČNB,“ soudí analytik Consequ Michal Stupavský. Podle ekonomů totiž základní sazba České národní banky vystoupá během roku až na pět procent.
Skrze úložky u fondů, které obratem umístí peníze do centrální banky, tak investoři mohou letos inkasovat relativně solidní procento. „Byť toto zhodnocení velice pravděpodobně aktuálně silně zvýšenou českou inflaci nepřekoná, jde o výnos velice slušný, a navíc prakticky bez rizika,“ soudí Stupavský.
Očima guvernéra: Inflace
Přidej, nebo nech být
„Pro investory může nákup korporátních bondů dávat smysl. U nich můžeme stále najít atraktivní kupony. Nicméně papíry musejí projít přísnou selekcí. Investor by se měl snažit najít bondy s nízkým kreditním rizikem,“ uvádí Pfeiler. Právě korporátní dluhopisová scéna bude muset podle ekonomů spolu s růstem tržních sazeb masivně zatraktivnit své výnosy. „Proces, ve kterém firemní emitenti dluhopisů přehodnocují, přesněji řečeno jsou nuceni přehodnotit výnosy vydávaných bondů, právě probíhá,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Firemní dluhopisy proto v posledních měsících cenově spíše přešlapují na místě. Jak uvádí dluhopisový index banky J&T Bond index, scéna firemních dluhopisů v Česku v posledním roce stagnuje, ceny bondů se významněji nepohnuly, a tedy ani jejich výnosy.
„Stále dávají smysl kvalitně a pečlivě připravené emise korporátních dluhopisů věrohodných emitentů, kteří si půjčují na smysluplné projekty s dobrou návratností,“ soudí Stupavský. Firemní dluhopisy ovšem mají patřit mezi okrajové součásti investorské volby. „Do jedné korporátní emise bychom nedoporučovali investovat více než pět procent celkových úspor, aby případný úpadek emitenta neznamenal zásadní ránu pro celé investiční portfolio,“ dodává Stupavský.
